108 C 115/2021-69 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení bylo vydání věci - měřícího zařízení (plynoměru) výrobní [číslo] které je umístěno na adrese odběrného místa EIC [anonymizováno] na ulici [adresa žalovaného], přičemž toto zařízení ve vlastnictví žalobkyně se nacházelo na uvedeném místě za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému. Pro uvedené místo byl podán požadavek na ukončení dodávky plynu k datu 3. 12. 2020. Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na odběrné místo [číslo] v místě spotřeby [číslo] ulice [ulice a číslo] [obec], ve kterém žalovaný odebíral od žalobkyně zemní plyn, bylo osazeno měřící zařízení kód typu 170 BK G4M, výrobní [číslo] to za účelem měření spotřeby zemního plynu. V odběrném místě došlo k ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení k 3. 12. 2020, proto má žalobkyně právo přerušit distribuci plynu. Tyto skutečnosti soud zjistil z protokolu o montáži měřidla ze dne 31. 3. 2015, žádosti o ukončení distribuce plynu, oznámení o neoprávněném odběru plynu ze dne 29. 12. 2020, protokolu o odpojení dodávky pro neplacení ze dne 9. 12. 2020 a protokolu o demontáži zařízení pro měřený neoprávněný odběr ze dne 8. 1. 2021. Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván (viz oznámení [právnická osoba], oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, kniha odeslané pošty, dodejka dopisu). Podle § 71 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona je žalovaný povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy (žalobci) kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání tohoto zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. cit. zákona v případě neoprávněného odběru plynu dle § 74 cit. zákona může žalobce přerušit jeho distribuci. Proto po právní stránce je nárok žalobce zcela po právu ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého má žalobce jako vlastník měřícího zařízení právo na ochranu vůči žalovaným, kteří do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahují tím, že měřící zařízení zadržují. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 22 Cdo 385/2012, který je veřejně přístupný na internetové adrese www.nsoud.cz. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde její pracovník mohl demontovat její plynoměr. K tomu ho opravňuje § 71 odst. 8 energetického zákona, podle kterého jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobkyni přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat. Žalobní návrh znějící na vydání plynoměru může být důvodný proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění. Vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni. K druhé alternativě však z výše uvedených důvodů není povinen, tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam donést. Za stávající právní úpravy výkonu rozhodnutí lze považovat žalobní návrh znějící na vydání plynoměru dokonce za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobkyně, než by byl žalobní návrh znějící na umožnění přístupu a demontáže. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 8.534 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.500 Kč podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 1.134 Kč.