112 C 104/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Manželka se návrhem z 27. 5. 2022 domáhala rozvodu manželství, uvádějíc, že manžel ji opustil před dvěma lety a od té doby o něm nemá žádné informace. Tím manžel porušuje svoje povinnosti, když se současně nepodílí na výchově společného nezletilého syna. 2. Opatrovník manžela se k podanému návrhu vyjádřil tak, že hodnocení ponechal na dobu po provedeném dokazování, po němž se k návrhu připojil. 3. Tzv. cizí (mezinárodní) prvek v projednávané věci je dán tím, že oba manželé jsou občany Vietnamské socialistické republiky a manželství bylo v tomto státě také uzavřeno. Pravomoc českých soudů je dána článkem 20 odst. 3 vyhlášky ze dne 27. 4. 1984, č. 98/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [země] o právní pomoci ve věcech občanských a trestních. Rozhodné hmotné právo podle článku 20 odst. 1 této smlouvy je právo vietnamské. 4. Soud příslušný podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen„ ZŘS“) provedl důkaz oddacím listem, ve znění jeho úředního překladu, podle něhož manželé uzavřeli dne [datum] manželství před Národním výborem v městečku [příjmení] [jméno], okres [jméno] [příjmení], kraj [jméno] [jméno]. Z výslechu manželky soud zjistil, že mezi manželi došlo k odloučení cca před dvěma lety, když již během trvání soužití docházelo ke konfliktům. Manžel současně neplnil svoji vyživovací povinnost na společné dítě. Jednoho dne se sebral a odešel s tím, že mu nikdo nebude říkat, co má dělat. Manžel je nekontaktní. O manželku se nestará ani nezajímá, stejně tak o syna. Soud podle § 389 odst. 1 ZŘS se nepokusil o dosažení manžela za účelem jeho výslechu, neboť – s ohledem na dosavadní přístup manžela – by provedení jeho výslechu bylo spojeno s velkými obtížemi, resp. je pravděpodobné, že by to bylo téměř nemožné. 5. Podle § 56 odst. 1 vietnamského zákona o manželství a rodině č. 52/2014/QH13 ze dne 19. 6. 2014, jestliže o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouštějí domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. 6. Soud po aplikaci výše uvedeného ustanovení dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro rozvod manželství a návrhu proto vyhověl. Bylo prokázáno, že manžel závažným způsobem porušuje manželská práva a povinnosti, manželství je hluboce rozvráceno a neplní svůj účel, neboť manžel manželku již před nějakou dobou opustil a od té doby je nekontaktní a ani o dítě se nestará. O manželku nijak nepečuje. Manželství je nefunkční a je jisté, že společný život manželů nemůže dále pokračovat. Soud dospěl k závěru, že je možné rozhodnout i bez úpravy péče o nezletilé, jakkoli je mu známo, že řízení v dané věci probíhá, neboť taková úprava péče a styku není dle vietnamského práva podmínkou pro to, aby bylo manželství rozvedeno. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 ZŘS, kdy v řízení o rozvod manželství účastníci na náhradu nákladů právo nemají, ledaže by opačné rozhodnutí odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Takové skutečnosti však v projednávané věci soud neshledal. 8. Náklady České republiky spojené s ustanoveným tlumočníkem hradí stát, neboť manželka má právo komunikovat se soudem v rodné řeči. Rovněž tak náklady na opatrovníka ponese stát, neboť manželka byla úspěšná a manželovi byl ustanoven k ochraně jeho procesních práv.