116 C 136/2021-75 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11.6.2021 se žalobkyně domáhala přiznání výživného rozvedené manželky. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 12.5.2021. Společná nezletilá dcera je těžce zdravotně a mentálně postižená od roku 2013 po zanedbání péči při pooperační péči. Tato byla svěřena do výlučné péče žalobkyně, která ji věnuje všechen svůj čas. Nemá možnost pracovat, natož se věnovat svým vlastním zájmům. Veškerý příjem žalobkyně představuje příspěvek na péči ve výši 19.200 Kč, který je spotřebováván i na náklady spojené s péčí o nezletilou, ačkoli jsou náklady na její péči převážně pokryty dary nadací a fondů a výživným od otce. Žalovaný se na péči o dceru nepodílí. Žalobkyni byla rozvodem způsobena vážná újma a je spravedlivé, aby byla zajištěna zásadně stejná životní úroveň rozvedených manželů. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Podle něj bylo manželství rozvráceno již před poškozením dcery. Již před tím zvažoval rozvod. Jelikož se dcera ocitla ve vigilním kómatu, návrh na rozvod odložil a veškerý čas věnoval intenzivní rehabilitaci dcery. V roce 2021 získala dcera odškodnění ve výši 9mil. Kč. Poté co bylo zřejmé, že stav dcery se ustálil, rozhodl se nefunkční manželství, redukované pouze na péči o dceru, ukončit. Z rozvodového rozsudku neplyne, že rozvrat manželství zapříčinil převážně jeden z manželů. Vysoké výdaje na péči o dceru jsou plně kryty z dávek státní sociální podpory, darů a příspěvků pojišťovny a nadací. Žalobkyně má po odvozu dcery do školy volno a mohla by tak v tomto čase chodit alespoň na částečný úvazek do zaměstnání. 3. Soud provedl následující dokazování: 4. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že bydlí s dcerou v domě manžela. Měli ještě společný byt a ten se pronajímal za 6tisíc korun a z toho se platily náklady na bydlení. V tomto bytě teď bydlí jejich společný syn, resp. zatím tam bydlet nechce, dokud žalobkyně bydlí v domě manžela. Bydlí s nimi. Společnou domácnost s nikým nevede. Její příjem tvoří příspěvek na péči + příjem od nadace [anonymizována dvě slova] v průměru 5-6 tis. Kč, přídavek na dítě ve výši 1.200 Kč. Běžný den probíhá tak, že ráno vypraví dceru do školy. Jelikož dcera váží skoro 60 kg je manipulace s ní náročná. Musí ji dát na WC, převléct ji, provést ranní hygienu, odvést do školy na [anonymizováno] a vyzvednout kolem 14 hodiny. Je na vozíku, neovládá ani ruce, má dystomické pohyby, ale přemýšlí a všemu rozumí. Nechce být sama, vyvolává, uklidňuje ji, když si vedle ní žalobkyně sedne a ruce ji svým tělem zafixuje. O víkendech je s dcerou pořád sama. Žalovaný se péče o dceru neúčastní vůbec. Během dopoledne žalobkyně vyřizuje vše potřebné ohledně lázní, doktorů, nového vozíku, nového bytu v [obec] apod. Navíc dcera nespí celou noc, někdy chce na záchod, sama se nezakryje, neotočí. Každý den se s ní připravuje do školy. Speciálně upravený osobní automobil a stejně tak i byt v [obec] je ve vlastnictví dcery, pořízený za odškodnění. Jaké bude inkaso, v novém bytě zatím žalobkyně neví. Při péči o nezletilou lze využít odlehčovací služby. Nicméně jedna noc stojí 1.400 Kč, což je pro ni drahé. 5. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že v současné době bydlí u své známé. V domě, kde žije žalobkyně s dcerou, nežije už 2,5 roku, ale platí za něj 6tis. měsíčně. Jelikož musel doplatit výživné a náklady právního zastoupení, byl nucen prodat dům, který dříve pronajímal a měl z něj příjem. Pracuje na zkrácený úvazek jako řidič svozové služby pro laboratoř s příjmem asi 13tis. Kč. Až se žalobkyně s dcerou odstěhují z domu, hodlá se tam nastěhovat se svojí známou, která mu bude s péčí o dceru, kterou si hodlá brávat, pomáhat. Žalobkyně mu nikdy nezavolala, že by chtěla/potřebovala s dcerou pomoct. Podle něj není pravda, že dcera každou noc potřebuje na záchod. Žalobkyně celé dopoledne prosedí u televize. Pracovala dříve jako zubní laborantka, tak by mohla třeba na 4 hodiny denně pracovat. 6. Ze sdělení úřadu práce bylo zjištěno, že pro obchodní zástupce při plném úvazku činil příjem [číslo] tis. Kč a pro řidiče [číslo] tis. Kč a volná místa úřad práce eviduje. 7. Ze zprávy ZŠ [ulice] bylo zjištěno, že nezletilá [jméno] je žákyní 8. ročníku. Po dobu tří let třídní učitel otce nezletilé nikdy neviděl ani s ním nekomunikoval. Vše vyřizuje matka nezletilé, která dceru ráno doprovází do školy, vyzvedává ji, stará se o ni, přičemž její péče je příkladná. [jméno] má vynikající výsledky a na maminku je hodně vázaná. 8. Ze zprávy MUDr. [příjmení] ošetřující praktické lékařky nezletilé [jméno] ze dne 1.2.2022 a 8.11.2021 bylo zjištěno, že u nezletilé došlo ke zhoršení dystonických projevů, k péči matky nemá žádné výhrady, péče je výborná. Otec nezletilé se v posledních třech a půl letech do ordinace nedostavil. 9. Z výplatních lístků žalovaného 7-9/ 2021, daňového přiznání za rok 2020 a potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že je u firmy AeskuLab zaměstnán od 14.10.2019 na zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. Žalovaný měl zájem o plný pracovní úvazek, ale zaměstnavatel neměl možnost mu vyhovět. Za období od 5/ 2021 do 12/ 2021 byl jeho průměrný čistý příjem ve výši 15.329 Kč (bez nemocenských dávek, při započtení odměn a náhrad mzdy). 10. Z potvrzení Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že žalobkyně pobírá dávky při poskytování péče o osobu se stupněm závislosti IV. od 29.7.2013. 11. Ze spisového materiálu a rozsudku Městského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 14.11.2019 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 24.11.2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo stanoveno výživné pro nezletilou dceru ve výši 8.000 Kč od 1.2.2015 a od 1.9.2019 ve výši 10.000 Kč měsíčně. 12. Ze spisového materiálu a rozsudku Městského soudu v Brně čj. [číslo jednací] ze dne 12.5.2021 bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 12.5.2021. Manželka s rozvodem nesouhlasila z důvodu péče o nezletilou dceru. U jednání se však s ohledem na délku odděleného soužití s manželem k návrhu připojila. Za příčiny rozvratu soud označil změnu rodinného soužití v důsledku poškození zdraví dcery, když vztahy účastníků byly vážně narušeny již před touto událostí. 13. Z osvědčení o absolvování vzdělávacího programu bylo zjištěno, že žalovaný absolvoval kurz pro nové vedoucí školních jídelen, za kurz zaplatil částku 4.990 Kč (daňový doklad) a z přiložené emailové komunikace vyplývá, že se zajímal o tuto pracovní pozici. 14. Z fotografií domu předložených žalovaným, kterými hodlal prokázat zanedbání péče o domácnost žalobkyní, soud pro toto řízení nevyvodil žádné závěry. Žalobkyně sama uvedla, že dům je ve špatném stavu, fotografie byly pořízeny v době, kdy byla s nezletilou dcerou již tři týdny na lázeňském pobytu. V domě bydlel ještě zletilý syn a žalovaný do domu podle své výpovědi dochází 3x týdně. Žalobkyně navíc uvedla, že se již před odjezdem do lázní chystala na stěhování do nového bytu, který však není stále dokončen. 15. V řízení bylo nesporné, že žalovaný dne 12.5.2021 prodal nemovitost za 13.050.000 Kč, kterou dříve pronajímal. Dále bylo nesporné postižení společné dcery, přiznání odškodného, nákup osobního automobilu a bytu za prostředky z odškodnění. <i>16. Podle ustanovení § 760 zákona č. 89/2012 Sb. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.</i> 17. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že žalobkyně není sama schopna se živit. Stará se celodenně o handicapovanou společnou nezletilou dceru. Nelze po ní spravedlivě žádat, aby při této péči si zajišťovala příjem výkonem práce. Důvod proč není schopna se sama živit, má příčinu v manželství. Navíc bylo prokázáno, že žalovaný se do péče o nezletilou nezapojuje nebo pouze minimálně. 18. V řízení také bylo prokázáno, že žalovaný má dostatek finančních prostředků ze zaměstnání ale zejména z prodeje nemovitosti a lze tedy po něm spravedlivě žádat, aby zajistil výživu žalobkyně, která není kvůli náročné péči o nezletilé, společné a postižené dítě, schopna se sama živit a je odkázána na sociální dávky a příspěvky nadací. Soud má na rozdíl od žalovaného za to, že při takto fyzicky a psychické náročné péči nelze po žalobkyni spravedlivě žádat, aby chodila do zaměstnání, byť i na zkrácený úvazek. Při úvaze o výši výživného soud hodnotil jednak faktický příjem žalovaného ze zaměstnání, jednak potenciální možnost mít vyšší výdělek za předpokladu plného úvazku a zejména finanční prostředky získané prodejem nemovitosti a zajištěným bydlením. U žalované soud vycházel pouze ze sociálních dávek a skutečnost, že není schopna při péči o postiženou nezletilou jiného výdělku. Požadovaná výše výživného je pak i při zohlednění výživného stanoveného na nezletilou ve výši, která je adekvátní a přiměřená všem zjišt