116 C 219/2019-30 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým byl žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9.840 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3.500 Kč. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 2.275 Kč do [datum]. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde žalovaný předmětnou smlouvu podepsal přiděleným [příjmení], takzvaným prostým elektronickým podpisem. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a poplatek řádně a včas nevrátil, když uhradil pouze částku ve výši 565 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes upomínky žalobce a předžalobní výzvu právního zástupce žalobce nezaplatil. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 9.840 Kč s úrokem z prodlení, částky ve výši 2.500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky ve výši 3.500 Kč jako smluvní pokuty dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené jako„ [anonymizována čtyři slova]“ datované [datum] se žalobce jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 7.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této smlouvy. Žalovaný jako klient se zavázal zápůjčku včetně poplatku ve výši 2.275 Kč vrátit žalobci nejpozději do [datum]. Dnem poskytnutí zápůjčky se pro účely této smlouvy měl považovat den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Předmětná smlouva není žalovaným nijak podepsána, když je u klienta uvedeno pouze jméno a příjmení, datum, čas a [příjmení] kód [anonymizováno]. Žádná listina předložená žalobcem k důkazu však neprokazuje, že by žalovanému byl přidělen právě předmětný [příjmení] kód. Z listiny, kterou žalobce v žalobě označil jako„ [anonymizováno] z [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova]“ nemá soud za prokázané, že se jedná o výpis z účtu žalobce, ani že skutečně došlo k poskytnutí peněžních prostředků na účet žalovaného, neboť se jedná o vyznačený rámeček, kde je uvedeno datum [datum], bezhotovostní platba ve výši 7.000 Kč z účtu [číslo] na účet č. [bankovní účet]. Předloženými upomínkami – pokus o smír ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] měl být žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Nebyly však předloženy žádné doklady prokazující odeslání těchto upomínek žalovanému. Dopisem ze dne [datum] banka [právnická osoba] na dotaz soudu sdělila, že nevede žádné účty osob [číslo]. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], která byla dle předloženého podacího lístku žalovanému odeslána téhož dne, byl žalovaný právním zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 10. 3. 2022, č.j. [číslo jednací], vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že ověřoval totožnost žalovaného, jeho úvěruschopnost, že mezi účastníky došlo k uzavření předmětné smlouvy a že žalovanému byly peněžní prostředky skutečně poskytnuty. Žalobce však na usnesení nereagoval a nereagoval ani na opakované zaslání uvedeného usnesení novému právnímu zástupci žalobce dne [datum]. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nejprve se soud zabýval pasivní legitimací žalovaného, a to jak v případě uzavřené smlouvy, tak v případě případného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by v žalobě označená osoba jako žalovaný, tedy [celé jméno žalovaného], vstoupil do závazkového vztahu s žalobcem, když žalobce ani přes výzvy soudu nesdělil, jakým způsobem byla ověřena totožnost žalovaného. Současně nebylo zjištěno, že by peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč byly skutečně někomu poskytnuty, když předložený rámeček poskytnutí neprokazuje. Zároveň nebylo zjištěno, že by žalovaný peněžní prostředky čerpal, když bankovní ústav žádný bankovní účet č. [bankovní účet] nevede. Žalobcem požadovaný nárok tak nelze posoudit ani z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Z důvodu nedostatku pasivní legitimace na straně žalované a neprokázání poskytnutí zápůjčky žalovanému soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.