18 C 188/2021-172 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 63.604 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná řídila dne [datum] ve 12:40 hodin vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno] v ulici [ulice], když v místech u sloupu veřejného osvětlení se plně nevěnovala řízení vozidla a zezadu narazila do osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno] jedoucího před žalovanou, které řídila [jméno] [příjmení]. Následkem střetu bylo vozidlo [anonymizováno] posunuto vpřed, následně žalovaná do zadní části vozidla narazila opětovně, aniž by u dopravní nehody zastavila a splnila svoji zákonnou povinnost, pokračovala v jízdě do svého bydliště. Následně byla žalovaná kontaktována Policií ČR, ve 14:55 hodin byla provedena zkouška pro zjištění přítomnosti alkoholu, tato byla u žalované negativní. Při nehodě došlo ke zranění poškozené [jméno] [příjmení], byla ošetřena a následně hospitalizována. Vozidlo [anonymizováno] bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobce, z titulu pojištění vyplatil žalobce dne 23.5.2018 poškozené pojistné plnění ve výši 49.754 Kč za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, náhradu za ztrátu na výdělku, poplatek za posudek a doplatek za léky, dále dne 14.10.2019 zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR pojistné plnění ve výši 13.880 Kč jako náhradu nákladů vynaložených na léčbu poškozené, celkem žalobce vyplatil pojistné plnění ve výši 63.604 Kč. Žalovaná bez zřetele hodného důvodu nesplnila svoji povinnost sepsat společný záznam o nehodě, opustila místo dopravní nehody, čímž znemožnila zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Ztížení možnosti řádného šetření mimo jiné žalobce spatřuje v tom, že žalované nebyla hlídkou policie na místě změřena hladina alkoholu v krvi. Žalobci tak vznikl nárok na vyplacení toho, co za žalovanou plnil. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že podala správní žalobu proti rozhodnutí o přestupku, kdy stěžejní námitkou byla její nepříčetnost v době dopravní nehody z důvodu probíhající transitorní globální amnésie, která je speciální jednotkou transitorní ischemické ataky (dále jen„ TIA/TGA“), kdy se jedná o výpadek krátkodobé paměti v délce vteřin až 72 hodin, v době dopravní nehody způsobí výpadek paměti, zmatenost, automatické chování, což způsobilo dopravní nehodu a následné ujetí od ní. Krajský soud v Brně vydal rozsudek, kterým zrušil napadené rozhodnutí z důvodu, že žalovaná nebyla v době nehody příčetná v důsledku probíhající TIA/TGA, tudíž není za spáchání a následné ujetí z místa nehody odpovědná. Krajský soud takto rozhodl na základě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] a následného výslechu znalkyně. Důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který žalovaná nedostála své povinnosti, bylo právě probíhající TIA/TGA, kdy nebyla příčetná a neuvědomovala si, že způsobila dopravní nehodu a následně od ní odjela. 3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizována čtyři slova] [číslo] dne 17.3.2016, na základě které měla žalovaná sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno], což je mezi stranami nesporné, stejně jako skutková tvrzení ohledně dopravní nehody, která se stala dne [datum] ve 12:40 hodin, kdy žalovaná právě s vozidlem [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno] narazila do vozidla jedoucího před ní, vozu [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno], a to opakovaně, toto vozidlo řídila [jméno] [příjmení], žalovaná po střetu nezastavila a ujela směrem k ulici [ulice], kde své vozidlo odstavila. Poškozená řidička [příjmení] byla [registrační značka] do nemocnice k ošetření, vozidlo žalované bylo dohledáno před domem žalované, tato při kontaktu policii uvedla, že vozidlo užívá pouze ona a vracela se do místa bydliště z ulice [ulice] přes ulici [anonymizováno], u žalované byla provedena dechová zkouška ve 14:55 hodin s negativním výsledkem. Z detailu relace o dopravní nehově [číslo jednací] se dále podává, že na místě nehody byli dva svědci, kteří uvedli, že ohledně prvního nárazu tento pouze uslyšeli, ohlédli se ve směru zvuku, uviděli druhý náraz vozidlem žalované do vozidla [značka automobilu], kdy po druhém nárazu vozidlo žalované nezastavilo a pokračovalo dál v jízdě. Soud prováděl dokazování fotodokumentací zadní části vozidla poškozené [jméno] [příjmení], z něhož jsou patrné promáčkliny v této části vozu. 4. Ze zprávy Policie České republiky z [datum] soud zjistil, že žalovaná volala na linku 158 Policie ČR dne [datum] v čase 14 hodin, 8 minut, 46 sek., že její vozidlo je poškozené od jiného vozidla a zaparkované před domem or. [číslo] [ulice] v [obec]. 5. Žalobce jako regresní náhradu zdravotní pojišťovny uhradil ZPMV ČR částku 13.880 Kč jako nárok z předmětné pojistné události z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy tato částka představovala náhradu nákladů vynaložených na léčbu poškozené, o tom nebylo mezi účastníky sporu, rovněž to vyplývalo z předložených listinných důkazů (přípis žalobce z 3.10.2019, doklad o vyplacení pojistného plnění). Výše dalšího plnění žalobce v rozsahu 49.754 Kč rovněž nebyla mezi účastníky sporná, když tato částka byla vyplacena poškozené dne 24.5.2018 (doklad o vyplacení pojistného plnění), z přípisu o sdělení výše pojistného plnění poškozené žalobcem pak vyplývá, že částka 49.754 Kč sestává ze škody na zdraví, a to vytrpěné bolesti a další nemajetková újmy (53 bodů x 275,89 Kč) 14.622 Kč, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 34.961 Kč, poplatek za posudek 100 Kč, doplatek za léky 71 Kč. Žalobce tedy celkem vyplatil poškozené a zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR celkem částku 63.604 Kč jako pojistné plnění. 6. Magistrát města Brna rozhodl dne 20.3.2019, [číslo jednací] o tom, že žalovaná se dopustila přestupků tam specifikovaných v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Krajský úřad Jihomoravského kraje svým rozhodnutím z 15.5.2009, [číslo jednací] toto rozhodnutí Magistrátu města Brna potvrdil, když odvolání žalované zamítl. Krajský soud v Brně následně rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 5.5.2019, [číslo jednací] zrušil, a to spolu s rozhodnutím Magistrátu města Brna ze dne 20.3.2019 a vrátil věc k dalšímu řízení, když zde poukázal především na znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] a její výslech, na základě kterých soud uzavřel, že žalovaná právě v době předmětné dopravní nehody měla ataku TIA/TGA (transitorní globální amnézii, speciální jednotka [příjmení], dále jen„ TIA/TGA“). Žalovaná měla následně další ataku v září 2019 při vyšetření ledvin. Znalkyně popsala, že jde o výpadek krátkodobé paměti v délce od vteřin až po 72 hodiny, dále znalkyně došla k závěru, že žalobkyně nemohla poznat, kdy opět přijde TIA/TGA, řídit neměla, ale nemohla předvídat bezprostřední výpade paměti v době nehody. Znalkyně uzavřela, že žalovaná v době nehody měla TIA/TGA, což jednoznačně způsobilo výpadek paměti, zmatenost a automatické chování, což způsobilo dopravní nehodu a ujetí z místa, žalovaná si nebyla schopna totiž uvědomit své chování a jeho případný dopad. Znalkyně při ústní výpovědi popsala, že člověk, kterého postihne TIA/TGA se pro okolí jeví normální, některé věty či věci, nejčastěji ty, které dělal naposledy; pokud žalobkyně řídila a nabourala, nemohla couvnout, ale znovu nabourala, stále dělala činnost, kterou dělal před příchodem TIA/TGA. Znalkyně dále popsala příčinu zdravotní těchto problémů, kdy samotné TIA/TGA představuje neurologickou diagnózu. Dle znalkyně v den nehody měla žalovaná klasické příznaky, a to vrážení a opakování činnosti; důkazem také je, že žalovaná TIA/TGA prodělala víckrát; člověk se při této příhodě cítí jako by usnul. Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítl kasační stížnost Krajského úřadu Jihomoravského kraje vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], když v odůvodnění kromě jiného uvedl, že se závěrem o nutnosti zrušení napadeného rozhodnutí souhlasí, avšak poukázal na skutečnost, že právní závěr o příčetnosti musí mít jednoznačný skutkový základ ve zjištění děje, který je třeba objasnit všemi dostupnými důkazy a jejich řádným zhodnocením, kdy správní orgán I. stupně neprověřil pečlivě tvrzení žalované, její obhajobu odmítl jako účelovou, uložil správním orgánům doplnit dokazování tímto směrem. Na to rozhodl Magistrát města Brna dne 10.1.2022, [číslo jednací] tak, že řízení vedené s žalovanou zastavil, neboť spáchání skutku nebylo prokázáno, když v odůvodnění uzavřel, že nehoda se stala před více jak 4 lety, kdy nelze objektivně předpokládat, že by si žalovaná zpětně vybavila jiné skutečnosti než ty, které uvedla při podání vysvětlení bezprostředně po nehodě a při prvním ústním jednání dne 15.3.2018, kdy se začala obhajovat svoji diagnózou.