18 C 307/2021-17 — Městský soud v Brně

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství účastníků, kdy manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, účastníci sice bydlí v rodinném domě v SJM, ale nežijí jako manželé od podzimu r. 2019, nesdílí spolu žádné informace o sobě. K odcizení účastníků začalo postupně docházet v posledních 5 letech, u manžela došlo ke změně chování spojené s absencí zájmů o dění v rodině. 2. Manžel se k návrhu písemně nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v kostele sv. [jméno] a [jméno] v [obec] (oddací list účastníků), oba coby svobodní. Účastníkům se dne [datum] narodil syn [jméno] a dne [datum] syn [jméno] (rodné listy dětí účastníků). Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne 18.5.2020, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] došlo k rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti soudem tak, že soud schválil dohodu rodičů, ve které se tito dohodli, že pro dobu před i po rozvodu manželství se nezletilí synové [jméno] a [jméno] svěřují do péče matky a otec se zde zavázal přispívat na jejich výživu zde stanovenými finančními částkami. Z výpovědi manželky soud zjistil, že je věřící, postupně od r. 2016 si všimla změny v chování manžela, což asi souviselo s podnikáním, pokoušeli se situaci napravit, navštívili i manželskou poradnu, ale nedokázali se v ničem dohodnout. Účastníci jsou momentálně odcizeni, mají odlišné zájmy, odlišné názory na všechno včetně výchovy synů. Vztah se mezi účastníky začal kazit asi od r. 2016, na manžela se manželka nemohla spolehnout, vzdaloval se od rodiny, utíkal do pracovny, nechtěl být s rodinou. Manžel také nebyl na rodinných akcích, neměli žádný společně trávený čas, žádné dovolené, výlety, vše se konalo bez manžela. I o víkendu byla manželka sama. Dle jejího názoru manžel nemá zájem vztah rozvíjet, žádný společně trávený čas s rodinou není, ani se syny. Manžel se manželce přiznal k užívání návykových látek, tehdy mu přestala důvěřovat. Asi z důvodu ztráty důvěry se manžel odstěhoval z ložnice, začal si sám vařit, prát. Ke zrušení společné rodinné domácnosti a intimního soužití došlo v r. 2019, samo to vyplynulo. Manžel soustavně nedržel slovo, i manželčino okolí ji upozorňovalo na změnu v jeho chování. Manžel přespává v obýváku nebo ve sklepě od r. 2019. K užívání drog se manžel přiznal v r. 2016. Není si vědoma nějakého nehezkého chování vůči manželovi. Z výpovědi manžela soud zjistil, že dle jeho názoru tato situace vznikla již dříve, v době změny trvalého bydliště účastníků, kdy původně bydleli v [část obce], v letech 2009 či 2010 se jim naskytla příležitost domu v [část obce], kde bydlí rodiče manželky. Důvodů odcizení bylo více, nastalo to dřív než v r. 2016, tehdy situace pouze eskalovala. Manželce vyčítal, že se k němu chová jako hulvát, nesnažila se své chování změnit. K dalšímu odcizení došlo i kvůli intimní stránce, manželce nechyběl ani dotyk, považuje toto za prvopočátek neshod. Vše rovněž souvisí s podnikáním manžela, několikrát to s manželkou probíral, nezvládal to, naivně se domníval, že mu pomůže užívání návykových látek, které užíval z důvodu, že přestal zvládat pracovní vytížení. Domnívá se, že šlo o kombinaci více faktorů, užívání drog bylo také z důvodu, že s ním manželka odmítala jakýkoliv intimní kontakt. Rovněž se od jiných lidí dozvěděl, že manželka různě vykládá, že pro rodinu nic nedělá. Syna ale odváděl do školky. Manželka za ním nikdy nepřišla, že se jí něco nelíbí, ale volala jeho rodičům. Sám se snažil vysvětlit své chování. Manžel se odstěhoval z ložnice z důvodu, že manželka vůči němu ochladla. Sám si začal prát, rovněž nákupy realizovali účastníci samostatně. Nikdy manželce neodmítl potřebu nějakého nákupu. Manželce zůstávala celá výplata až do doby, kdy se domluvil, že budou hradit napůl SIPO. Návykové látky užíval asi 1 rok, již se k tomu nevrátil, měl to spojeno zejména s pracovním zatížením, řešil to v rámci zaměstnání s kaučem. Těžko mohl trávit více času se syny, když pokud přišel domů, byli u tchýně, péči o ně nezanedbával. Komunikace mezi účastníky ochladla také z důvodu, že se vlastně ani nedozvěděl, co by manželka chtěla, co by bylo potřeba udělat. I paní v manželské poradně manželce říkala, že nám nemůže pomoci, pokud se manželka nedokáže přenést přes věci související s jeho podnikáním. Intimní soužití účastníků skončilo v r. 2019, vedení společné rodinné domácnosti asi v r. 2020. 4. Podle § 655 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. 5. Podle § 687 odst. 1 o.z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva. Dle odst. 2 jsou manželé navzájem si povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. 6. Podle ust. § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že účastníci vstoupili do manželství v r. 2009, v r. 2010 se jim narodil syn [jméno] a v r. 2013 syn [jméno], v r. 2016 došlo ve vztahu účastníků k určité krizi, kdy eskalovaly vzájemné neshody. Manžel jeden rok užíval návykové látky, což zdůvodnil velkým zatížením v zaměstnání, případně i odtažitým vztahem manželky k intimnímu soužití. Vedení společné rodinné domácnosti účastníci ukončili v r. 2020, intimní soužití v r. 2019. Žádný z účastníků nemá zájem na obnovení manželského soužití, od té doby se o obnovení soužití nepokusili. Ohledně nezletilých synů byla soudem schválena dohoda o úpravě jejich poměr pro dobu po rozvodu. Soud s ohledem na výše uvedené proto uzavřel, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení. Rozvodem manželství bude uveden do souladu faktický stav se stavem právním. 9. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje v nedostatku tolerance a v nedostatečně silném citovém vztahu, a dále také ve vzájemném nesouladu v intimním soužití, vlivem těchto okolností došlo k vzájemnému odcizení, manželka v době, kdy to manžel potřeboval, mu neposkytla potřebnou pomoc, zázemí, oporu (doba užívání návykových látek), přes návštěvu manželské poradny se jí zřejmě nepodařil udělat opravdový krok k odpuštění manželovi. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), dle kterého v řízení ve věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.