21 C 117/2022-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 3.5.2022 domáhal se žalobce nároků z titulu zákonného dědice po [jméno] [příjmení], babičce, kdy ač právní nástupce svého zemřelého otce, syna zůstavitelky, nebyl přizván do dědického řízení, neboť žalovaná jako dcera zůstavitelky prohlásila, že byl žalobce v dětství osvojen manželem jeho matky. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když tvrdila, že žalobce byl osvojen manželem jeho matky poté, co jeho biologický otec (bratr žalované) zemřel, a nebyl tak zákonným dědicem zůstavitelky. 3. Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán tento skutkový stav: 4. Žalobce se narodil [datum] v [obec], jeho matkou byla [jméno] [příjmení], narozená [datum] a [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz rodný list); žalobce je zapsán v knize narození [příjmení] národního výboru v [obec] ve svazku XXX, [anonymizováno] [rok], strana 41, [číslo]. 5. Dle výpisu z knihy narození je [jméno] [příjmení] nadále zapsán jako otec žalovaného, přičemž rodiči [jméno] [příjmení] byl [jméno] [jméno] [příjmení]. Rodiče žalobce se při uzavření manželství dohodli, že budou užívat společné příjmení„ [příjmení]“. Dne 24.9.1979 byl do knihy narození u položky [číslo] dospán záznam, že Obvodní národní výbor v [obec] – [část obce] rozhodnutím ze dne 17.9.1979 čj. vnitř. [číslo], které nabylo právní moci dne 18.9.1979, povolil zde zapsanému dítěti (tj. žalobci) užívat příjmení„ [celé jméno žalobce]“. Tomuto záznamu odpovídá i zpráva [stát. instituce], odbor vnitřních věcí a samotné rozhodnutí Obvodního národního výboru v [obec] – [část obce], odbor vnitřních věcí, dle kterého bylo povoleno k žádosti matky žalobce [jméno] [příjmení], aby žalobce užíval příjmení [celé jméno žalobce]; rozhodnutí nabylo právní moci 18.9.1979 a bylo postoupeno Městské správě Veřejné bezpečnosti [obec], Úřadu důchodového zabezpečení [obec], Generální prokuratuře a matrice Městského národního výboru [obec], přičemž na samotném rozhodnutí je záznam o zápisu této skutečnosti v knize narození k [datum]. 6. Dle záznamů v Centrální evidenci obyvatel otec žalobce [jméno] [příjmení] zemřel [datum] a matka žalobce [jméno] [příjmení] se znovu vdala dne [datum] za [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum]. V záznamech CEO je žalobce zapsán jako syn [jméno] [celé jméno žalobce] a [obec] [celé jméno žalobce] jako otec žalobce. 7. Lustrací záznamů spisovny Městského soudu v Brně bylo zjištěno, že u zdejšího soudu nikdy neproběhlo řízení o osvojení žalobce, přičemž dle trvalého pobytu žalobce od jeho narození dosud by byl příslušným k tomuto řízení zdejší soud. Jediné řízení, které zde probíhalo a týkalo se žalobce, bylo řízení sp.zn. 23 Nc 151/76, v němž se [jméno] [jméno] [příjmení] domáhali svěření žalobce do péče. Řízení bylo zastaveno usnesením z 10.8.1976, spis již není k dispozici, neboť byl skartován. 8. Ze spisu 86 D 606/2009 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], dědeček žalobce z otcovy strany (tj. otec otce), zemřel dne [datum] (viz úmrtní list). Při sepisu protokolu o předběžném šetření dne 16.11.2009 byla přítomna pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] a žalovaná jako dcera zůstavitele. Obě uvedly, že zůstavitel měl jako děti žalovanou a [jméno] [příjmení], který zemřel [datum] jako ženatý a měl jednoho syna, a to [celé jméno žalobce], [datum narození] – obě přítomné tento protokol podepsaly. Do dědictví po zůstaviteli byl zahrnut i pozemek parc. [číslo] dům [adresa] na tomto pozemku, zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], kdy dle výpisu z katastru nemovitostí byly tyto nemovitosti ve společném jmění zůstavitele a [jméno] [příjmení]; ve spise je založen i nabývací titul k nemovitostem, a to kupní smlouva z [datum]. Ve spise je dále založen rodný list žalované, z něhož vyplývá, že jejími rodiči byli [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], a rodný list žalobce, kde je uveden otec [jméno] [příjmení] a matka [jméno] [příjmení]. 9. Jednání ve věci tohoto dědického řízení proběhlo dne 19.3.2010 (viz protokol) a zúčastnili se ho [jméno] [příjmení] jako manželka zůstavitele, žalovaná jako dcera zůstavitele a žalobce jako vnuk zůstavitele. V protokole je konstatováno, že„ dle shodné výpovědi přítomných byl zůstavitel 1x ženatý, zanechal manželku [jméno] [příjmení], dceru [celé jméno žalované] a po předemřelém synovi [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], jeho jediné dítě – syna [celé jméno žalobce] Tito tři dědicové u jednání uzavřeli dědickou dohodu a tuto do protokolu podepsali. Dědická dohoda byla následně schválena usnesením čj. 86 D 606/2009-23 z 22.3.2010, které nabylo právní moci 22.3.2010. 10. Ze spisu 59 D 614/2020 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], babička žalobce z otcovy strany (tj. matka otce), zemřela 30.3.2020 (viz úmrtní list). Do dědictví po zůstavitelce byl zahrnut i pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], zapsný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], kdy dle výpisu z katastru nemovitostí byly tyto nemovitosti ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení] a nabývacím titulem je jednak shora uvedená kupní smlouva z 15.7.1969 a jednak usnesení z 22.3.2010 ve věci 86 D 606/2009. 11. Notář projednávající dědictví založil do spisu výpis z Centrální evidence obyvatel ohledně žalobce, kdy jako otec byl uveden [obec] [celé jméno žalobce]. V protokolu o předběžném šetření dne 26.5.2020, kterého se zúčastnila pouze žalovaná, bylo uvedeno, že syn zůstavitelky [jméno] [příjmení] zemřel 5.10.1975, zanechal jednoho syna [celé jméno žalobce], [datum narození],„ dle přítomné adoptován novým manželem matky, prověřeno v informačním systému evidence obyvatel – [celé jméno žalobce] je uveden jako dítě [jméno] [celé jméno žalobce]“. S žalovanou bylo jednáno jako s jediným zákonným dědicem, kdy v protokolu z 17.8.2020 bylo konstatováno, že !syn [jméno] [příjmení] zemřel v roce 1975 a jeho jediný syn byl následně osvojen“. Usnesením čj. 59 D 614/2020-32 z 17.8.2020 byla žalovaná potvrzena jako jediný dědic, který nabyl majetek zůstavitelky. Tento majetek sestával z nemovitostí dle výroku II. a dalších práv uvedených ve výroku III. 12. Ze spisu 58 D 1257/2021 vzal soud za prokázáno, že manžel matky žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] zemřel [datum] (viz úmrtní list). Při předběžném šetření uvedl syn zůstavitele [obec] [celé jméno žalobce], [datum narození], že zůstavitel další děti neměl. Usnesením čj. 58 D 1257/2021-22 z 10.9.2021 bylo řízení zastaveno pro nedostatek majetku patřícího do pozůstalosti. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je synem [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Otec [jméno] [příjmení] zemřel [datum] a matka žalobce [jméno] [příjmení] se znovu provdala dne [datum] za [jméno] [celé jméno žalobce], s nímž měla dalšího syna [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. K žádosti matky žalobce rozhodl Obvodní národní výbor v [obec] – [část obce] rozhodnutím z [datum] (tj. po narození druhého syna [jméno] [příjmení], dříve [příjmení]), že dává souhlas s tím, aby žalobce používal příjmení [celé jméno žalobce]. Tato skutečnost byla zapsána do knihy narození u záznamu, týkajícího se žalobce, a rozhodnutí bylo dle rozdělovníku postoupeno všem relevantním orgánům. 14. Při zápisu do Centrální evidence obyvatel došlo k chybnému zápisu, kdy manžel matky žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] byl zapsán jako otec žalobce, ačkoliv pro tento zápis neexistoval právní podklad. Kontrolou spisovny zdejšího soudu bylo zjištěno, že jediné řízení, které zde probíhalo a týkalo se žalobce, proběhlo v roce 1976, tj. po úmrtí otce žalobce, kdy se rodiče otce [jméno] [jméno] [příjmení] domáhali svěření žalobce do své péče, avšak řízení bylo usnesením z 10.8.1976 zastaveno a spis v důsledku skartace již k dispozici není. Řízení o osvojení žalobce u zdejšího soudu nikdy neproběhlo a s ohledem na bydliště žalobce nemohlo proběhnout u jiného soudu. 15. Žalovaná o tom, že žalobce osvojen nebyl, dle názoru soudu věděla, neboť v dědickém řízení po svém zemřelém otci byla účastna spolu se svou matkou, manželkou zůstavitele, dědického řízení, kde žalobce byl jako potomek předemřelého syna zůstavitele rovněž povolán k dědictví. Žalovaná se zúčastnila osobně dědického řízení, její matka, žalovaná a žalobce uzavřeli dědickou dohodu, kdy ani [jméno] [příjmení] ani žalovaná nenamítaly, že by žalobce snad z důvodu osvojení neměl být povolán k dědictví po svém dědečkovi. Teprve o 11 let později v dědickém řízení po své matce žalovaná uvedla, že žalobce byl osvojen, přičemž notář projednávající dědictví bez zjevného důvodu vycházel pouze ze záznamu v Centrální evidenci obyvatel - záznamy CEO však nezakládají změnu právního vztahu, jedná se pouze o administrativní záznamy, které nejsou a nemohou být dokladem příbuzenských vztahů, osvojení apod. Lze tedy konstatovat, že bylo postaveno najisto, že žalobce nebyl osvojen