261 C 4/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 14.2.2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 32 670 Kč s odůvodněním, že se jedná o náhradu škody za neoprávněný odběr energické energie. 2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování protokolem o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie, týkajícím se odběratele [celé jméno žalovaného] na adrese [adresa žalovaného], ze kterého zjistil, že neoprávněný odběr byl zjištěn a současně odstraněn dne 12.2.2021, a to demontáži elektroměru bez platné obchodní smlouvy, která byla ukončena k 30.6.2020 se stavem 21732 kW. Při odstranění elektroměr vykazoval stav 26443 kW. Totožné údaje jsou rovněž obsahem formuláře nadepsaného„ Zápis o provedené kontrole odběrného místa“. 5. Z podkladů pro výpočet výše škody dle vyhl. č. 51/2006 Sb. bylo zjištěno, že při zohlednění činností provedených pracovníky žalobce činí oprávněné náklady v souvislosti s provedenou kontrolou a provedením odpojením elektroměru 4 132 Kč, výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny 22 867,66 Kč. 6. Z faktury [číslo] vystavené 22.8.2021 se splatností 6.9.2021 zjistil, že žalobcem žalovanému za období od 1.7.2020 do 12.2.2021 byla účtována částka 26 999,66 Kč + 21% DPH ve výši 5 669,93 Kč. Po zaokrouhlení představuje součet těchto částek částku 32 670 Kč. 7. Dle předložené upomínky podáním ze dne 13.9.2021 sdělil žalobce žalovanému, že pohledávka ve výši 32 670 Kč nebyla v termínu uhrazena a současně jej opětovně vyzval k zaplacení, a to nejpozději do 23.9.2021. Opakovaně byla zásilka urgována podáním ze dne 29.9.2021 s tím, že k úhradě nedošlo. Datum splatnosti bylo tentokrát stanoveno na 9.10.2021 a dle podkladů žalobce byla zásilka odeslána 29.9.2021 na adresu žalovaného. 8. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žalobce dostatečně prokázal, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím byla naplněna skutková podstata neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 z. č. 458/2000 Sb. Žalobce provedl obvyklým postupem vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, ke kterému vyúčtoval i náklady na činnosti související s nápravou závadného stavu ve smyslu ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. Odpovídající částku ve výši 32 670 Kč, sestávající z nákladů na odstranění neoprávněného odběru a ceny odebrané elektřiny ve výši 32 670 Kč, žalovanému vyúčtoval fakturou splatnou dne 6.9.2021 a následně požadoval její zaplacení dvěma opakovanými urgencemi. 9. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2 z. č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. 10. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.8.2017 sp. zn. 25 Cdo 1803/2017 plyne, že zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňující mu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah. V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce či osobu, která je i jiného důvodu odběratelem. Navíc dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1102/2006 ze dne 15.10.2007 důsledky neoprávněného odběru nese odběratel, aniž by bylo nutno zkoumat nejen jeho zavinění, ale i zjišťovat, kdo skutečně měřící zařízení poškodil. 11. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný jako odběratel na předmětném místě spotřeby v rozporu se z. č. 458/2000 Sb. v platném znění neoprávněně odebíral elektřinu z distribuční soustavy spravované žalobcem bez uzavřené smlouvy. Odpovědnost je v daném případě založena objektivně a nebylo třeba nad rámec zjištění, že žalovaný byl v odběrném místě posledním odběratelem, zjišťovat jeho zavinění a skutečnost, zda se neoprávněného odběru dopustil reálně on. Kromě částky představující cenu neoprávněně odebrané elektřiny a nákladů spojených se zjištěním této skutečnosti a odstraněním nezákonného stavu soud žalobci přiznal dle ust. § 1970 o. z. zákonné úroky z prodlení ve výši určené nař. vl. č. 351/2013 Sb. 12. Úspěšnému žalobci byla přiznána i náhrada nákladů řízení tvořená zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 634 Kč a dvěma paušály po 300 Kč za výzvu k plnění a podání žaloby dle vyh. č. 254/2015 Sb.