33 C 131/2021-51 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se svojí žalobou domáhají vydání rozhodnutí, dle kterého by byla žalovaným uložena povinnost vydat žalobcům družstevní podíl v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, se kterým bylo spojeno právo užívat družstevní byt č. 10 ve 4. podlaží o velikosti 4+1 v [obec], na ulici [ulice a číslo]. Žalobu odůvodnili tím, že dne 29. 6. 2015 uzavřeli s žalovanými (žalovaný [číslo] syn žalobců), smlouvu o bezúplatném převodu družstevního podílu, kterou žalobci darovali družstevní podíl v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, se kterým bylo spojeno právo užívat výše uvedený byt. Žalobci se v průběhu července 2020 dozvěděli, že žalovaná opustila rodinnou domácnost, kterou vedla s žalovaným a jejich dvěma nezletilými dětmi a odstěhovala se za svým druhem, se kterým měla mimomanželský poměr. Žalovanému – synovi žalobců tak byla nevěrná a rozvrátila jejich rodinu. Toto jednání žalované mají žalobci za nemorální, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná zásadně jednala v rozporu s dobrými mravy jak vůči osobě blízké žalobcům, tak i přímo vůči žalobcům, když dvakrát v rámci rozvodového řízení a řízení o úpravě péče k dětem bránila bezdůvodně jak synovi žalobců, tak i samotným žalobcům ve styku s dětmi, respektive vnoučaty. Projevy žalované vůči žalobcům jsou dehonestující a fabulující, čímž opět porušila dobré mravy vůči žalobcům. Žalobci tak z výše uvedených důvodů odstoupili od smlouvy o bezúplatném převodu družstevního podílu dne 29. 6. 2015, na jejímž základě se stali žalovaní vlastníky předmětného družstevního podílu. Učinili tak přípisem ze dne 23. 4. 2021, kdy odvolali dar pro nevděk. Žalovanou vyzvali, aby poskytla nezbytnou součinnost s navrácením předmětného družstevního podílu na žalobce, tato na výzvu nikterak nereagovala. 2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Dále uvedla, že popírá, že by byla manželovi nevěrná, za celou dobu vztahu s žalovaným nikdy žádný mimomanželský poměr neměla. V současné době má vztah s partnerem, kterého znala již dříve, jejich partnerský vztah započal až po rozpadu vztahu s žalovaným. Soužití s žalovaným bylo pro ni neúnosné, kdy tento po svatbě začal být podezíravý, žárlivý a nedůvěřivý, začaly se u něj projevovat psychické problémy jako úzkosti a deprese. Poslední dva roky manželství počty konfliktů narůstaly, žalovaný se navíc začal chovat zle a agresivně k dětem, velice často na ně křičel a fyzicky je trestal neadekvátně k dané situaci. Manželství nemělo budoucnost, žalovaná oznámila konec vztahu, odmítla akceptovat jeho chování vůči dětem, které tímto trpí. Žalovaný ji dokonce vyhrožoval, že pokud opravdu jej opustí, spáchá sebevraždu. Navíc od společných známých se dozvěděla, že na podzim roku 2019, měl žalovaný mimomanželský poměr, k čemuž se následně doznal. Pokud jde o děti, prakticky od počátku rozpadu vztahu žalovaných situace více a více eskaluje, žalovaní nejsou schopni se shodnout na podmínkách a intervalech péče o své děti, situaci se snažili řešit návrhy na vydání předběžných opatření. Je pravdou, že nedošlo k předání dětí, bylo to v situaci, kdy v dané chvíli děti odmítaly odejít a plakaly, odmítaly jít k žalovanému. Několikrát se však otci vyjádřila v tom smyslu, že až děti zklidní, mohou se o předání pokusit znovu. V žádném případě se nejedná z její strany o zlou vůli zabránit styku s otci ani s žalobci. 3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že uznává nárok, tvrzení v žalobě považuje za pravdivé. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 29. 6. 2015 převedli žalobci na žalované jako nabyvatele, družstevní podíl, který představuje účast v družstvu a jeho majetková i nemajetková práva a povinnosti plynoucí z této účasti. S družstevním podílem je spojeno právo užívat družstevní byt [číslo] číslo podlaží 4, o velikosti 4+1, na ulici [adresa], č. o. 11. Byt je bytem družstevním ve smyslu § 729 ZOK, tj. nachází se v budově ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytového družstva a bytové družstvo jej poskytuje do nájmu členovi, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. Předmětnou smlouvou žalobci jako převodci, převedli družstevní podíl na žalované jako nabyvatele, kteří tento družstevní podíl přijali. Převodem družstevního podílu zaniklo členství převodců (žalobců) v družstvu a nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva a členem družstva se stali žalovaní jako nabyvatelé. Účinností převodu družstevního podílu došlo k převodu nájmu výše uvedeného bytu včetně práv a povinností s tím spojených. Smlouva v článku VI. byla uzavřena jako bezúplatná. Smlouva nabyla účinnosti dnem, kdy byla podepsána oběma stranami, právní účinky převodu družstevního podílu nastaly vůči družstvu dnem doručení této smlouvy, družstvu. Stavebnímu bytovému družstvu [příjmení], byla smlouva předložena a evidována ke dni 29. 6. 2015. Z přípisu žalobců ze dne 23. 4. 2021 adresovaného žalované a podacího lístku ze dne 27. 4. 2021 soud zjistil, že žalobci odstoupili od darovací smlouvy o bezúplatném převodu družstevního podílu ze dne 29. 6. 2015, na jejímž základě se žalovaná stala spoluvlastnictví družstevního podílu v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, se sídlem [ulice a číslo] v [obec], se kterým bylo spojeno právo užívat družstevní byt č. 10 ve 4. podlaží o velkosti 4+1 v [obec], na ulici [ulice a číslo]. Tento dar byl učiněn pro to, aby měla žalovaná s manželem [jméno], tj. jejich synem, kde bydlet. V odstoupení dále uvedli, že v průběhu července roku 2020, se dozvěděli, že žalovaná opustila rodinnou domácnost, odstěhovala se za svým druhem, se kterým měla mimomanželský poměr a byla jejich synovi [jméno] nevěrná a rozvrátila rodinu. Považují její jednání za nemorální a mají za to, že jednala zjevně v rozporu s dobrými mravy vůči jejich synovi. Další věcí, ze které mají za to, že její jednání je zjevně v rozporu s dobrými mravy, je současná situace, kdy již podruhé bránila synovi [jméno] ve styku s dětmi, děti nepředala a odmítá jim umožnit styk. Jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy, je pak i samotné jednání vůči žalobcům, kterým neumožňuje styk s vnoučaty a na volání a zprávy neodpovídá. 5. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení dospěl soud k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. Předmětnou žalobou se žalobci domáhají vrácení daru, který žalovaní nabyli od žalobců na základě smlouvy o převodu družstevního podílu ve stavebním bytovém družstvu [příjmení], [obec], [ulice a číslo], na základě smlouvy ze dne 29. 6. 2015. Nárok odůvodňují tím, že od darovací smlouvy odstoupili, což učinili písemným projevem ze dne 23. 4. 2021 a to pro nevděk. Vrácení daru a to převodu družstevního podílu se domáhají způsobem – uložení povinnosti žalovaným vydat žalobcům družstevní podíl v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo v [obec], se kterým bylo spojeno právo užívat družstevní byt č. 10 ve 4. podlaží o velikosti 4+1 v [obec], na ulici [ulice a číslo]. Dle ustanovení § 595 odst. 1 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě se nelze domáhat vydání družstevního podílu tak, jak uplatňují žalobci, neboť by kýženého cíle tímto způsobem nedosáhli. Soud má za to, že předmětem vindikace jsou pouze hmotné věci. Zda a jak vindikovat věc nehmotnou, v tomto případě práva a povinnosti, nelze jednoznačně zodpovědět, kdy není jasný způsob případného výkonu tohoto práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že rozhodnutí o tom, kdo je subjektem práv a povinností vztahujících se k družstevnímu podílu, je možno uplatnit především určovací žalobou, nelze ani vyloučit žalobu s negativně formulovaným petitem nebo žalobu na nahrazení projevu vůle. S ohledem na výše uvedený závěr, soud již neprováděl další dokazování a to zda byly naplněny podmínky dle ustanovení § 2072 občanského zákoníku, kdy nezjišťoval všechny okolnosti z hlediska tvrzeného rozsahu a intenzity jednání žalované a zda došlo k tak výraznému zásahu do práv žalobců jako dárců, aby to odůvodňovalo odvolání daru. Soud tak učinil především z důvodu nenavyšování dalších nákladů řízení, kdy i v případě prokázání tvrzení žalobců, by toto na závěrech soudu ničeho nezměnilo. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ve vztahu k žalované č. 1 ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá ve čtyřech úkonech právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, porada s klientem přesahující jednu hodinu, účast u jednání) a to po 1 500 Kč, 4x režijní paušál po 300 Kč + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 8 712 Kč. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a žalovaným č. 2 je odůvodněn rovněž ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému č. 2 v souvislosti s tímto řízením nevznikly, tento