55 C 172/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Zástavní věřitel se návrhem doručeným Městskému soudu v Brně dne 3. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nařídil prodej zástavy – nemovitých věcí zapsaných pro obec Brno a katastrální území Židenice na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovištěm Brno-město. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětné nemovité věci jsou zatíženy zástavním právem na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené dne 24. 4. 2017 mezi [právnická osoba], [anonymizováno] jakožto zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení] jakožto zástavcem, přičemž zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky [právnická osoba], [anonymizováno] z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 4. 2017 mezi [právnická osoba], [anonymizováno] jakožto úvěrujícím, [jméno] [příjmení] jakožto úvěrovaným a [jméno] [příjmení] jakožto vedlejším účastníkem (zástavcem), na základě níž se úvěrovaný [jméno] [příjmení] zavázal vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3.100.000 Kč, a to včetně sjednaného úroku, přičemž dne 24. 4. 2017 byla mezi úvěrujícím a úvěrovaným formou notářského zápisu uzavřena dohoda se svolením k vykonatelnosti. Zástavní dlužník nabyl vlastnické právo k předmětu zástavy na základě kupní smlouvy ze dne 20. 2. 2018. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 5. 2018 byla shora popsaná pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] vůči [jméno] [příjmení] postoupena [jméno] [příjmení], který tuto na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2018 postoupil [jméno] [příjmení]. 2. Zástavní dlužník se k návrhem uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 2. 11. 2021, kdy uvedl, že veškeré skutečnosti v návrhu uvedené považuje za nesporné, nárok na zpeněžení zástavy uznává a s návrhem zástavního věřitele souhlasí. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 24. 4. 2017 byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto úvěrujícím a [jméno] [příjmení] jakožto úvěrovaným uzavřena Smlouva o úvěru, na základě níž se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 3.100.000 Kč a úvěrovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr nejpozději do 24. 10. 2017, a to včetně sjednaného úroku ve výši 16 % ročně z nesplacené jistiny úvěru, a v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 5 % z celkové výše úvěru. Dne 24. 4. 2017 byla mezi úvěrujícím a úvěrovaným uzavřena formou notářského zápisu dohoda se svolením k vykonatelnosti (Smlouva o úvěru ze dne 24. 4. 2017, Notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Na základě Smlouvy o zástavním právu uzavřené dne 24. 4. 2017 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení] jakožto zástavcem byla zajištěna pohledávka zástavního věřitele ze Smlouvy o úvěru ze dne 24. 4. 2017 ve výši 3.100.000 Kč s příslušenstvím a veškeré budoucí pohledávky specifikované v čl. 1 písm. b) – g) této Smlouvy vzniklé do 31. 12. 2027, a to zastavením pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, a pozemku p. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² – zahrada (dále jen jako„ předmětné nemovité věci“), zapsaných pro obec Brno a katastrální území Židenice na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Brno-město (Smlouva o zástavním právu ze dne 24. 4. 2017). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 5. 2018 byla pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] vůči [jméno] [příjmení] ve výši 3.100.000 Kč s příslušenstvím postoupena [jméno] [příjmení], který tuto pohledávku následně postoupil [jméno] [příjmení] (dále již jen jako„ zástavní věřitel“) na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2018 (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 2. 5. 2018, Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2018). Zástavní právo k tíži předmětných nemovitých věcí bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne 28. 6. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 15. 5. 2017 a je zapsáno ve prospěch zástavního věřitele. Společnost [právnická osoba] (dále již jen jako„ zástavní dlužník“) je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věcí; zápis vlastnického práva byl proveden dne 28. 3. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 20. 2. 2018 (Výpis z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Židenice). Započetí výkonu zástavního práva bylo zástavnímu dlužníkovi oznámeno dne 16. 3. 2021 (Oznámení zástavního věřitele o započetí výkonu zástavního práva ze dne [datum]). 4. Dle ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 5. Dle ustanovení § 356 z.ř.s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. 6. Účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.) souhlasili. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky pro vyhovění návrhu. V řízení o soudním prodeji zástavy jako v první fázi soudního prodeje zástavy soud totiž zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti přitom nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy ani prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Samotnou výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství soud při zkoumání předpokladů pro nařízení prodeje zástavy též posuzuje pouze podle skutečností, jimiž zástavní věřitel prokázal nebo alespoň osvědčil, že mu vznikla za dlužníkem pohledávka; tímto způsobem prokázaná nebo osvědčená výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství může být důvodně zpochybněna až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, to však samozřejmě jen tehdy, bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán a bude-li soudem takovému návrhu vyhověno (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1467/2004 ze dne 2. 12. 2004 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1145/2007 ze dne 11. 3. 2008). S ohledem na vše shora uvedené tak lze uzavřít, že zástavní věřitel v rámci řízení doložil listinnými důkazy, které zástavní dlužník nijak nerozporoval, zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jakož i to, kdo je zástavním dlužníkem. 8. O náhradě nákladů řízení soud nerozhodoval, neboť pokud by v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, bylo rozhodnuto i o nákladech řízení, bylo by to porušením práva na spravedlivý proces a porušení principu rovnosti účastníků řízení (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 114/06 ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. III. ÚS 68/16 ze dne 10. 5. 2017 či sp. zn. II. ÚS 2246/17 ze dne 31. 10. 2017).