16 C 161/2022-16 — Městský soud v Brně

1. Manželka se svým návrhem podaným k Městskému soudu v Brně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud manželství účastníků rozvedl, neboť toto považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, bez možnosti obnovení společného soužití. Manžel se k návrhu nevyjádřil. 2. Městský soud v Brně provedl důkaz oddacím listem vydaným ÚMČ města Brna, [obec] [část obce] dne 2.10.2009, rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3.1.2023 pod č.j. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 15.2.2023 a výslechem manželky, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 2.10.2009 uzavřeli účastníci manželství před ÚMČ [obec] [část obce]. U obou se jedná o manželství prvé. Z manželství účastníků se narodily celkem dvě nezletilé děti, ohledně kterých soud pravomocně schválil úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti pro dobu před i po rozvodu, výživného a styku. Z výslechu manželky bylo soudem zjištěno, že pro narůstají neshody mezi účastníky odešel manžel v roce 2018 či 2019 ze společné domácnosti, neboť manželé se nebyli schopni shodnout na dá se říci všech otázkách společného soužití (způsob vedení společné domácnosti, trávení volného času, otázky finanční). Od roku 2018 až 2019, tak manželství neplní žádnou ze svých funkcí a manželka je již přesvědčena, že jediný možný a správný způsob řešení dané situace, a to i s ohledem na zájem nezletilých dětí spočívá v rozvodu manželství účastníků. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje manželka ve vzájemných neshodách manželů ohledně vedení společné domácnosti, trávení volného času apod. Rozvodem manželství nebude manželovi způsobena žádná zdravotní, majetková či jiná újma, přičemž otázka bytová již byla manžely společně vyřešena. 3. Podle ust. § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 4. Podle odst. 2 přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo za b) ze zájmem manžela, který se na rozvratu porušení manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 5. Podle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Vycházeje z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť v průběhu řízení vzal soud za prokázáno, že manželé minimálně od roku 2019 spolu nežijí, nehospodaří, intimně se nestýkají, není tak po dobu více jak 3 let plněna žádná ze základních funkcí manželství, přičemž po slyšení manželky ani nelze míti zato, že by do budoucna mohlo dojít k obnovení společného soužití, neboť tato v rámci nařízeného soudního jednání znovu zopakovala, že jediný možný a správný způsob řešení dané situace spatřuje v rozvodu manželství účastníků. S ohledem na shora uvedené tak soud manželství účastníků bez dalšího rozvedl, neboť v průběhu řízení nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, a to žádným z manželů, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte či ze zájmem manžela, kterému mu by byla způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Žádný shora citovaný zákonný znak soud v rámci provedeného dokazování neshledal, když z výslechu manželky nebylo prokázáno, že by manželovi byla rozvodem způsobena jakákoliv, natož zvlášť závažná újma, což při absenci mimořádných okolností svědčících ve prospěch zachování manželství, nezakládá žádné, natož právní důvody pro zachování manželství. Vzhledem k tomu, že manželé v duchu ust. § 758 o.z. spolu nežijí déle jak tři roky, soud považuje případné další zkoumání podmínek v duchu písm. a) či b) shora citovaného zákonného ustanovení za zcela zbytečné, neekonomické, neboť jejich případné zjištění nemá žádný, natož právní význam pro posouzení otázky zachování manželství účastníků. 7. K otázce nepřítomnosti manžela při nařízeném soudním jednání soud uvádí následující. Standardně soud jedná a rozhoduje v otázce rozvodu manželství při účasti obou manželů. Daný předpoklad však neplatí absolutně, a to zejména za situace, kdy jeden z manželů úmyslně blokuje projednání rozvodového řízení svojí naprostou nečinností. V daném případě soud shledal, že návrh spolu s výzvou k vyjádření se k věci samé byl doručen manželovi dne 22.7.2022, jak vyplývá z doručenky na straně listu 6 spisu, tedy dne 22.7.2022 se manžel nejpozději dozvěděl o tom, že u Městského soudu v Brně probíhá řízení o rozvodu jeho manželství. Ačkoliv byl vyzván, aby se v 15 denní lhůtě vyjádřil k návrhu manželky, tento vůbec, natož ve lhůtě soudem stanovené vyjádření k věci nepodal. Dne 28.2.2023 soud nařídil jednání na den 2.5.2023. Předvolání k jednání bylo prostřednictvím datové schránky manželovi doručeno dne 1.3.2023. Manžel se k nařízenému soudnímu jednání nedostavil, svoji neúčast vůbec, natož řádně neomluvil. Při zkonstatování, že již v rámci opatrovnického řízení manžel musel vědět minimálně o možnosti existence rozvodového řízení, dospěl soud k závěru, že manžel v dané věci je úmyslně nečinný, k věci se nevyjadřuje a soudního jednání se neúčastní. Vzhledem k tomu, že nenastala situace, kdy soud jednal o rozvodu manželství bez manželova vědomí, soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny předpoklady pro jednání a rozhodnutí ve věci samé bez aktivní účasti manžela, neboť tento o řízení jednání věděl. Více jak dva měsíce věděl o nařízeném termínu jednání a měl tak možnost aktivně reagovat k otázce rozvodu jeho manželství. Svojí pasivitou se tak sám zbavil možnosti ve věci být aktivní, případně se osobně účastnit nařízeného soudního jednání a lze předpokládat, že případná další předvolání k jednání by zůstala ze strany manžela bez reakce. Soud tak věc projednal a ve věci rozhodl, aniž by se jednání účastnil manžel, který se dobrovolně vzdal svého práva účasti. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z.ř.s. (zvláštního řízení soudního), kdy manželka se svého práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.