21 C 279/2022-24 — Městský soud v Brně

Žalobou z 9.10.2022 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. (do částky 25.203,00 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva (300,00 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Z výzvy z 15.11.2021 a dokladu o odeslání vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 13.11.2020 do 12.8.2021 v částce 25.389,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč. Výzva byla žalované odeslána 15.11.2021 na adresu [adresa žalované], která byla dle evidence obyvatel adresou žalované do 13.5.2020, když od 13.5.2020 do 30.3.2022 měla žalovaná bydliště na adrese [adresa žalované]. Ze záznamu České pošty vyplývá, že zásilka nebyla doručena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Přípisem z 1.2.2022, adresovaným na tutéž adresu, sdělila žalobkyně žalované, že ve výzvě byl příspěvek vyčíslen nepřesně, a nárokovala nově částku 25.203,00 Kč. Z upomínek z 30.3.2022 a 27.6.2022 vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužné částky, přičemž všechny upomínky, včetně předžalobní výzvy byly adresovány na shora uvedenou adresu [adresa žalované]; předžalobní upomínka z 23.8.2022 byla vrácena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Nezbytnou podmínkou pro závěr o oprávněnosti nároku na úhradu příspěvku je dle § 4 odst. 6 zákona 168/1999 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla odeslání výzvy, obsahující náležitosti dle odst. 7 citovaného ustanovení, osobě, která je k úhradě dle zákona povinna. V daném případě byla výzva žalované, stejně jako veškeré následné upomínky, zaslána na adresu, která v uvedené době nebyla místem jejího trvalého bydliště, ostatně zásilka byla jako nedoručitelná vrácena odesílateli. S ohledem na to, že žalobkyně neodeslala v zákonné jednoleté lhůtě dle § 4 odst. 6 citovaného zákona žalované výzvu k úhradě příspěvku na adresu, korespondující s adresou jejího trvalého bydliště nebo na adresu, na které by žalovaná prokazatelně výzvu převzala, soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád by žalovaná jako procesně úspěšný účastníků měla nárok na náhradu nákladů řízení. S ohledem na to, že žalované v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud o těchto, jak je uvedeno ve výroku II.