41 C 97/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství. V jeho odůvodnění uvedla, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum] ve [země]. Z manželství se žádné děti nenarodily. Poslední společné bydliště měli pod adresou: [ulice a číslo] v [obec]. V roce 2017 manžel odjel do České republiky za prací. Po dvou letech jej následovala. Až v době covidu se mezi nimi začaly objevovat problémy. Přestali si rozumět a začali se hádat. Neměli stejný názor na budoucnost. Manžel v dubnu 2021 ze společné domácnosti odešel. Fakticky se odstěhoval s tím, že si jde hledat lepší práci. O manželku se dále nestaral a nedal o sobě vědět. Žádné informace se k ní nedostaly ani následně. Manželka zdůraznila, že je zjevné, že manžel svým chováním a přístupem porušuje základní ustanovení vietnamského zákona o rodině, který by měl být na věc aplikován, a to pohledem jeho ustanovení čl. 56. 2. Sám žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudu se jej nepodařilo řádně a v souladu s procesní normou (zákonem č. 99/1963 Sb.) obeslat do vlastních rukou. Podle sdělení Cizinecké policie ČR byl pobyt manžela na území ČR ukončený ke konci roku 2021. Soud tak manželovi ustanovil k ochraně jeho práv a zájmů opatrovníka z řad advokátů. Ani tomu se však nepodařilo manžela jakkoliv (i za využití sociálních sítí) kontaktovat. Po provedeném dokazování opatrovník manžela rozhodnutí ve věci samé fakticky ponechal na úvaze soudu, obsahu spisu a ve věci provedeného dokazování. 3. Z oddacího listu účastníků řízení vyplývá, že manželství uzavřeli ve [země] dne 31. 3. 2015, když oba jsou státními příslušníky [země]. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že na rozvodu manželství trvá, když manželství své funkce neplní. Více jak dva roky o sobě manžel nedal vědět. Odstěhoval se bez udání důvodu. Změnil si telefonní číslo a není možné jej jakkoliv kontaktovat, a to ani přes společné známé. Manželství tak je trvale a hluboce rozvrácené, když na obnovení manželského soužití zájem nemá. Děti se z manželství nenarodily a manželka chce i nadále pobývat na území ČR. 4. Podle zákona o rodině (země), a to jeho čl. 56 platí, jestliže o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouštějí domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. 5. Podle čl. 20 odst. 1 Smlouvy uzavřené mezi Českou socialistickou republikou a [země] pod č. 98/1984 Sb. (Ta je i nadále platná a smluvní státy zavazuje.) platí, že rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. 6. Dále podle čl. 20 odst. 3 citované smlouvy platí, že k řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. 7. Mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána pro znění ustanovení čl. 20, odst. 3 citované vyhlášky. Pro znění zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 383 zákona č. 292/2013 Sb.) je zjevné, že zdejší soud je soudem místně příslušným k projednání dané věci, neboť právně v obvodu jeho působnosti měli manželé své poslední bydliště. Za využití čl. 20 odst. 1 vyhlášky č. 98/1984 Sb. je pak jasné, že je v souladu s právním řádem České republiky na věc aplikovat právní řád [země], týkající se podmínek pro rozvod manželství. I právní řád [země] (stejně jako právní řád České republiky) umožňuje manželství rozvést, je-li hluboce rozvrácené. 8. Za skutečnost vedoucí k rozvodu manželství lze považovat to, že spolu manželé dlouhodobě nežijí, když v tomto řízení bylo prokázané, že žalovaný v dubnu 2021 společnou domácnost opustil a nejpozději od konce roku 2021 již vůbec ani na území ČR nepobýval. Uvedené bylo prokázané jak výslechem manželky, tak zprávou cizinecké policie. Soud konstatuje, že příčina rozvratu manželství spočívá v chování manžela, který bez udání bližších důvodů společnou domácnost a manželku opustil. Protože déle jak dva roky o sobě nedal vědět, je zjevné, že není dán jediný důvod uměle udržovat při životě jinak zcela formální manželství. Soud proto manželství jako zcela nefunkční a rozvrácené, podle ustanovení čl. 56 odst. 1 zákona o rodině [země], rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. tak, že si každý z účastníků své náklady ponese ze svého.