61 C 106/2023-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem podaným dne 15.2.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 19.8.2021 uzavřena smlouva, ve které on sám vystupoval v postavení pronajímatele a žalovaný v postavení nájemce. Předmětem nájmu byl osobní automobil Škoda Superb III, [registrační značka], vin: [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 5 900 Kč za týden a ve sjednané lhůtě vozidlo vrátit. Toto sjednané nájemné však ani přes výzvy žalobce ze dne 25.10.2021, 29.10.2021 nehradil, a to i přes opakované sliby, že tak učiní. Vzhledem k tomu, že nájemné nebylo splaceno, nedošlo k dalšímu prodloužení smlouvy a ta zanikla uplynutím času k 1.11.2021. Žalovaný dále nesplnil povinnost plynoucí ze smlouvy a vozidlo nepředal žalobci, který byl nucen zahájit pátrání. Automobil byl nalezen a zabaven v Brně dne 1.11.2021. Žalobci tím vznikly náklady spojené s uskutečněním cesty z Prahy, kde se nachází jeho sídlo, do Brna a zpět ve výši 18 472 Kč. Společně s dlužným nájemným za pronájem vozidla ve výši 1 957 Kč za dobu od 20.10.2021 do 27.10.2021 a 4 212 Kč představujícího doplatek za následující týden současně se smluvní pokutou ve výši dvojnásobku týdenního nájemného činí tedy dlužná částka 36 441 Kč. Tuto částku žalovaný uznal dohodou ze dne 1.11.2021 co do důvodu i výše a zavázal se uhradit ji nejpozději do 5.11.2022 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 641 Kč splatných vždy k pátému dni v měsíci. Dohodu však opět porušil a na splátkách dluhu ničeho neuhradil. Následně nereagoval ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil. 3. Z dohody o uznání dluhu uzavřené dne 1.11.2021 a obsahující podpisy obou účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci ve výši 36 441 Kč vyplývající ze smlouvy o pronájmu vozidla z 19.8.2021. Tento závazek se zavázal splatit nejpozději do 5.11.2022 na běžný účet žalobce, případně k rukám jeho jednatele nebo jím pověřené osoby v měsíčních splátkách ve výši 3 641,10 Kč počínaje 5.11.2021 a dále pak každý následující měsíc vždy k pátému dni. Poslední splátka tedy měla být uhrazena 5.11.2022. Podle bodu 2. Dohody o uznání se žalobce zavázal v případě plnění podmínek splátkového kalendáře nepožadovat z dlužné částky žádné příslušenství s tím, že pokud nebude zaplacena některá ze splátek v termínu splatnosti, nastane ztráta výhody dalších splátek. 4. Podle čl. VII. uzavřené smlouvy o pronájmu vozidla se účastníci dohodli na smluvních úrocích z prodlení v případě jakýchkoliv splatných peněžitých pohledávek ve výši 0,08 % denně. 5. Soud zhodnotil výsledky dokazování a dospěl k závěru, že za situace, kdy žalovaný nepodal žádné vyjádření a nerozporuje tvrzení žalobce o vzniku, důvodu a výši uplatněné pohledávky, je namístě považovat žalobu za důvodnou. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pronájmu vozidla dle ust. § 2321 o.z., žalovaný porušil svou povinnost hradit nájemné a následně uzavřel s žalobcem dohodu, kterou svůj závazek tak, jak je uplatněn žalobou, co do důvodu i výše uznal. 6. Dle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Soud tedy vycházel z výše citovaného ustanovení a žalovaného zavázal k zaplacení částky uplatněné žalobou. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů vynaložených na zaplacení soudního poplatku ve výši 1 823 Kč, dále tří úkonů právní pomoci poskytnuté advokátem po 500 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění před podáním žaloby a sepis a podání návrhu dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále třikrát 300 Kč náhrady hotových výloh dle ust. § 13 citované vyhlášky a 21% DPH ve výši 504 Kč.