62 C 70/2021-56 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 21. 8. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 21.000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené peněžité zápůjčky. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 15. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované převodem na její účet 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 6.000 Kč nejpozději do 13. 9. 2018. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, proto se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny a poplatku v celkové výši 16.000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 500 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou dluhu. Žalovaná se do prodlení dostala dne 14. 9. 2018, žalobkyně požaduje smluvní pokutu toliko ve výši 5.000 Kč, ačkoliv za dobu do podání žaloby jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7.050 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr a po zhodnocení pravidelných příjmů a výdajů žalované dospěla k závěru, že je v silách žalované splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně se domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem z částky 16.000 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a povoleno oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2023, č. j. [insolvenční spisová značka], vzal soud na vědomí splnění oddlužení a žalovaná byla od placení dosud neuspokojených pohledávek osvobozena; usnesení o osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek nabylo právní moci dne 1. 3. 2023. Podle § 414 zákona č. 182/2006, insolvenčního zákona, v platném znění, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odstavec 2). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, dostupný na www.nsoud.cz). Jelikož pohledávka žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení, vznikla před rozhodnutím o úpadku a žalovaná byla od placení pohledávek osvobozena, nelze žalobkyni v tomto řízení přiznat nárok na její zaplacení uplatněný žalobou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), za situace, kdy žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, nevznikly.