§ 414 IZ – Osvobození dlužníka od placení pohledávek
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 414 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 414 insolvenčního zákona upravuje podmínky a důsledky osvobození dlužníka od placení neuspokojených pohledávek po úspěšném oddlužení.
§ 414 Osvobození dlužníka od placení pohledávek
(1) Jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.
(2) Jestliže insolvenční správce nedoporučil rozhodnout o osvobození dlužníka podle odstavce 1, insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které dlužníka osvobodil.
(3) Osvobození podle odstavce 1 nebrání zpeněžení majetku, který dosud nebyl zpeněžen, pokud náleží do majetkové podstaty, a uspokojení pohledávek věřitelů z výtěžku zpeněžení podle schváleného způsobu oddlužení.
(4) Právní mocí rozhodnutí o osvobození podle odstavce 1 se ruší veškerá omezení dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím soudu, nestanoví-li tento zákon jinak. Nadále však trvají účinky podle § 408 odst. 1 a stávající omezení ve vztahu k majetku, který dosud nebyl zpeněžen, pokud náleží do majetkové podstaty. Účinky § 109 odst. 1 písm. c) a d) se ve vztahu k výkonu rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy uplatňují po dobu placení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce; to neplatí, došlo-li k odejmutí nebo k zániku osvobození.
(5) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
(6) Osvobození podle odstavců 1 a 5 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.
(7) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od osvobození podle odstavce 1.
(8) Nejsou-li po podání zprávy insolvenčního správce pro osvobození splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o osvobození dlužníka podle § 414, insolvenční soud vydá rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy pro osvobození měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle § 398 odst. 3. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce příslušné částky uloží na zvláštní účet podle § 36 odst. 5.
Paragraf 414 insolvenčního zákona upravuje podmínky a důsledky osvobození dlužníka od placení neuspokojených pohledávek po úspěšném oddlužení.
Co to znamená v praxi
Pokud dlužník splnil podmínky pro osvobození, soud ho rozhodnutím osvobodí od placení těch pohledávek, které byly zahrnuty do oddlužení a nebyly dosud uspokojeny.
Osvobození se nevztahuje na pohledávky, které vznikly až po rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka.
Osvobození se vztahuje i na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ačkoliv měli, a také na ručitele dlužníka.
Zajištěný věřitel si i po osvobození dlužníka zachovává právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění.
Na co si dát pozor
I po osvobození dlužníka může dojít ke zpeněžení majetku, který dosud nebyl zpeněžen, pokud náleží do majetkové podstaty, a k uspokojení věřitelů z výtěžku.
Pokud insolvenční správce nedoporučí osvobození dlužníka, ale soud se přesto rozhodne dlužníka osvobodit, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést, proč tak učinil.
V případě, že nejsou splněny předpoklady pro osvobození, může soud dlužníkovi uložit povinnost splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů.