108 C 151/2024-20 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 300 Kč s příslušenstvím. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 9 800 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 4. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 7. 7. 2023. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 9 800 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , Anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, jež jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobkyně služeb společnosti SokordiaTech, s. r. o., která disponuje licencí AISP– Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalovaného. Výpis o ověření bankovního účtu žalovaného žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Jestliže žalovaný s nahlédnutím na účet nesouhlasil, byl za účelem ověření majitele účtu povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 29. 4. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platby od společnosti ThePay.cz s.r.o., případně z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání předžalobní upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 25. 10. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, Anonymizováno3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Žalovaný uzavřel dne 29. 4. 2023 prostřednictvím komunikace na dálku se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč se splatností do 70 dnů ode dne čerpání úvěru. Účastníci si sjednali poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně. ˇvěr mal bý t splacen do 7. 7. 2023, a to v 5 splátkách po 4 760 Kč, kdy na jistinu úvěru mělo být započteno 2 800 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru 1 960 Kč. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s s úhradou jakékoli splátky ve výši 500 Kč (viz smlouva o podnikatelském úvěru, zásady zpracování osobních údajů, souhlas se zpracováním osobních údajů). Při sjednání smlouvy žalovaný poskytl žalobkyni fotografii svého občanského průkazu (viz občanský průkaz žalovaného). Žalovaný pro ověření svého účtu a deklarování své žádosti o úvěr zaslal žalobkyni ze svého účtu č. , č. účtu, částku 1 Kč (viz informace o platbě z účtu žalovaného). Na tento účet pak žalobkyně zaslal dne 29. 4. 2023 částku 14 000 Kč dle smlouvy o úvěru (viz potvrzení o provedené platbě).4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 4. 2023 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o úvěru ohledně částky ve výši 14 000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě 70 dnů společně se sjednaným poplatkem. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému sjednaný úvěr prokazatelně poskytla na jeho číslo účtu, ten však svých smluvních povinností nedostál, když jistinu ani sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Za prodlení s úhradou dluhu byly žalovanému ze strany žalobkyně naúčtovány smluvně sjednané sankce v podobě smluvní pokuty. Vedle nesplacené částky jistiny včetně sjednaných poplatků a sankcí vznikl žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, stanovených dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 052 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).