Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 2395 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 2395 občanského zákoníku definuje smlouvu o úvěru jako dohodu, kde jedna strana (úvěrující) slibuje poskytnout peníze do určité výše a druhá strana (úvěrovaný) se zavazuje tyto peníze vrátit a zaplatit za ně úroky.
§ 2395 Úvěr
Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Paragraf 2395 občanského zákoníku definuje smlouvu o úvěru jako dohodu, kde jedna strana (úvěrující) slibuje poskytnout peníze do určité výše a druhá strana (úvěrovaný) se zavazuje tyto peníze vrátit a zaplatit za ně úroky.
Co to znamená v praxi
Úvěrující má povinnost poskytnout peněžní prostředky, ale až na požádání úvěrovaného.
Úvěrovaný má povinnost vrátit poskytnuté peníze a zaplatit za ně úroky.
Smlouva musí určit maximální částku peněz, kterou úvěrující poskytne.
Úroky jsou nedílnou součástí závazku úvěrovaného.
Na co si dát pozor
Smlouva o úvěru vzniká závazkem úvěrujícího poskytnout peníze, nikoli až jejich skutečným poskytnutím.