37 C 114/2024-20 — Městský soud v Brně

Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství, když má za to, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a není naděje na obnovu společného soužití. Manžel se k návrhu v průběhu řízení připojil.Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v kostele sv. , jméno FO, v , Anonymizováno, , jak se podává z oddacího listu, manželé spolu nežijí od měsíce dubna 2024, jak shodně vypověděli při jednání soudu. Majetkové vztahy pro dobu po rozvodu mezi sebou vypořádali písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy, jak se z této dohody podává. Společné nezletilé děti nemají, jak se podává z centrální evidence obyvatel každého z manželů. Ze shodných výpovědí manželů vyplynulo, že příčinou rozvratu manželství účastníků byla rozdílnost jejich povah a názorů na společný život.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník”). Dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Oba manželé mají shodně za to, že příčinou rozvratu manželství byla rozdílnost povah účastníků a rozdílnost názorů v manželském soužití. Žádný z manželů si v okamžiku vyhlášení rozsudku obnovení manželského soužití představit nedovedl, když oba v rámci závěrečného slova navrhli manželství rozvést. Soud tedy dospěl k závěru, že s ohledem na uvedené skutečnosti je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S přihlédnutím k těmto okolnostem a neexistenci důvodů přepokládaných ustanovením § 755 odst. 2, 3 občanského zákoníku, když žádná z takových skutečností nebyla účastníky ani tvrzena, pak soud dle § 755 občanského zákoníku manželství účastníků rozvedl.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, kdy v řízení o rozvod manželství účastníci na náhradu nákladů právo nemají, ledaže by opačné rozhodnutí odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Takové skutečnosti však v projednávané věci soud neshledal.