41 C 144/2023-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 64 641 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem nemovitosti na , adresa, , č. or. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , LV č. , adresa, v k. ú. , adresa, , vše zapsané u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalobce dále uvedl, že s žalovanou uzavřeli dne 24. 5. 1999 smlouvu o nájmu nebytového prostoru č. , hodnota, , o výměře 58 m2, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží uvedeného domu. Nájemní smlouva byla uzavřená na dobu neurčitou za účelem provozování stomatologické ordinace, s účinností ode dne 1. 7. 1999. Podle jejího obsahu se žalovaná zavázala za užívání nebytového prostoru hradit jak nájemné, tak i cenu za služby s nájmem související. Ty byly průběžně stanovovány jednotlivými výměry. Pro porušování povinností ze strany žalované, která řádně a včas nehradila nájemné, jí byla dána výpověď z nájmu nebytových prostor. Konkrétně žalovaná za období od III. kvartálu roku 2021 do konce prvního kvartálu 2023 dluží žalobci žalobou požadovanou částku.2. Žalobce i žalovaná k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu jí soudem zaslanou a jí doručenou dne 11. 1. 2024 nereagovala. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila.3. Ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi stranami dne 24. 5. 1999 bylo zjištěno, že se žalovaná zavázala za užívání stomatologické ordinace pod adresou Celj 68 v Brně hradit žalobci čtvrtletně nájemné, splatné vždy do každého 5. dne v novém čtvrtletí a ve výši podle aktuálního výpočtového listu.4. Z evidence předpisu a plateb (č. l. 20 spisu) je patrné, že žalovaná žalobci dluží za třetí čtvrtletí roku 2021 částku 8 121 Kč a za čtvrté čtvrtletí téhož roku částku 9 420 Kč. Dále žalovaná za každé čtvrtletí roku 2022 žalobci dluží vždy po 9 420 Kč. Částku 9 420 Kč žalobci dluží i za I. čtvrtletí roku 2023. Celkem jde o částku 64 641 Kč.5. Z do spisu založeného vyúčtování za období roku 2021 bylo zjištěno, že již v tomto období byl nedoplatek stanovený částkou 26 961 Kč. Zároveň byla žalovaná výzvou ze dne 13. 9. 2022 vyzývána k úhradě průběžně narůstajícího dluhu. Korespondence byla žalované zasílána na adresu podle smlouvy. Dne 17. 3. 2023 byla žalované zaslána předžalobní upomínka znějící na částku 64 641 Kč, která obsahovala rozepsaní jednotlivých čtvrtletí, výši dlužného nájemného, ale i výši dluhu za služby s nájmem související.6. Z výpočtového listu založeného na č. l. 28 spisu a týkající se období od 7. měsíce roku 2021 bylo zjištěno, že žalovaná měla hradit čtvrtletně částku 9 420 Kč. Ta se skládala z nájemného ve výši 8 439 Kč a z částky ve výši 981 Kč, která měla být hrazená za vodné, stočné, ale i další související služby.7. Číslo listu 29 spisu zachycuje výši nedoplatku za období od prvního ledna 2021 až do konce prvního kvartálu 2023, tedy to, co nebylo žalovanou zaplacené, ale i to, co žalovaná zaplatila. Žalobce také řádně doložil, že žalované dal v roce 2022 výpověď z nájmu nebytového prostoru na , adresa, v Brně, a to dopisem ze dne 15. 6. 2022. Důvodem výpovědi bylo neplacení nájemného a ceny za služby s nájmem související. Žalovaná výpověď převzala dne 17. 6. 2022.8. S ohledem na znění ustanovení § 115a o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů. Zjevné je, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena platná nájemní smlouva, podle které strany postupovaly po mnoho let. Smlouva respektovala (s ohledem na datum jejího uzavření) ustanovení občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) ve spojení s ustanovením zákona č. 116/1990 Sb. Podle jejího obsahu se žalovaná zavázala žalobci platit za užívání nebytových prostor sjednané čtvrtletní nájemné, které bylo v průběhu let, co do své výše, měněné jednotlivými výpočtovými listy. To, že dlužné nájemné činí částku 8 439 Kč a cena za služby s nájmem související činila částku 981 Kč je doložené jak jednotlivými předpisy, tak i výpisy nedoplatků, a to vždy přehledně/kvartálně. Jednoznačné také je, že žalovaná znala podmínky smluvního vztahu. Právě pro jejich neplnění, byl smluvní vztah ze strany žalobce ukončený, a to právem předvídaným způsobem. Protože v průběhu řízení nevyšlo najevo nic, co by soud přesvědčilo o opaku, respektive, co by skutková tvrzení žalobce a předložené listiny činilo nevěrohodnými, mohl soud dospět k závěru, že skutková tvrzení žalobce byla listinnými důkazy dostatečně podložená. Tedy, že žalovaná po dobu posledních dvou kvartálů roku 2021, přes celé období roku 2022 a v období prvního kvartálu roku 2023 neuhradila nájem a cenu za služby s nájmem související, případně, že je neuhradila v plné výši. Tudíž, že výše dluhu za uvedené období činí skutečně částku 64 641 Kč. Soud dále k věci dodává, že žalovaná, byť o probíhajícím řízení věděla, zůstala, a to i přes výzvu soudu, po celou dobu jeho vedení procesně pasivní. Proto mohl být žalobci nárok v plné výši být přisouzený. Žalobci náleží i úrok z prodlení, neboť se žalovaná do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostala. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že byly přiznány ve věci procesně úspěšnému žalobci. Tomu náleží náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 2 586 Kč. Dále paušální náhrada ve výši 300 Kč za sepis žaloby, a to v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy částka 2 886 Kč.