44 C 224/2023-21 — Městský soud v Brně

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Brně dne 28. 8. 2023 se manželka domáhala rozvodu manželství účastníků řízení uzavřeného dne , datum, před , právnická osoba, , adresa, .2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil.3. Ze shodných tvrzení manželů, oddacího listu vydaného dne , datum, , rodného listu vydaného dne , datum, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2023, č. j. 127 Nc 15/2023-43, soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, před , právnická osoba, Podivín. Manželům se narodilo jedno dítě, a to dne , datum, nezletilý , jméno FO, . Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 127 Nc 15/2023-43 bylo rozhodnuto o poměrech nezletilého , jméno FO, pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 12. 2023. Příčiny rozvratu manželství spočívají v rozdílnosti povah manželů, kdy do manželského svazku vstupovali mladí, a v rozdílných životních postojích manželů. Manželé spolu nežijí a obnovení manželského soužití vylučují.4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že byly splněny podmínky pro rozvod manželství podle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství a nevytváří zdravé rodinné prostředí (ustanovení § 687 odst. 2 občanského zákoníku). V souladu s ustanovením § 755 odst. 3 občanského zákoníku bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilému synovi pro dobu po rozvodu manželství jeho rodičů. Soud proto toto manželství účastníků podle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl, kdy současně neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte či se zájmem druhého manžela [§ 755 odst. 2 písm. a) a b) občanského zákoníku].5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy současně okolnosti případu neodůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení.