51 C 142/2023-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 19 440 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, přihlásil se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, svou povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši však nesplnil, nezaplatil televizní poplatky za období specifikované v detailu dluhu, celkem dluží 19 440 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak ten svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. Žalovaný v odporu uvedl, že od , datum, neprovozuje žádný z barů, ke by měl mít televizní přijímače, o čemž žalobkyni informoval.3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření uvedla, že se žalovaný přihlásil jako poplatník do evidence v lednu 2008, kdy až do roku 2020 televizní poplatky řádně platil. Počínaje rokem 2021 přestal žalovaný poplatky hradit, aniž by však provedl odhlášení z evidence. Až dne 5.5.2023 žalovaný žalobkyni sdělil, že od 1.7.2020 neprovozuje žádné bary, kde by se nacházely televizní přijímače. Odhlášení však nelze udělat zpětně, kdy má poplatník povinnost hlásit změny do 15 dnů. Žalobkyně tedy žalovaného odhlásila ke dni 31.5.2023 z evidence poplatníků a současně předžalobní upomínkou ze dne 12.6.2023 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný se od ledna 2008 přihlásil jako poplatník televizních poplatků v evidenci České pošty. Poplatek nehradil pravidelně, nezaplatil za měsíce leden 2021 až prosinec 2022, kdy tak celkem za tyto měsíce dluží žalobkyni 19 440 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne 12.6.2023.6. Žalovaný se jako držitel televizního přijímače přihlásil u České pošty do evidence poplatníků televizních poplatků. Svou povinnost hradit televizní poplatek ve výši 810 Kč měsíčně (tj. 6 přijímačů po 135 Kč), řádně neplnil a vznikl mu dluh za 24 měsíců (tj. leden 2021 až prosinec 2022) v celkové výši 19 440 Kč. Žalobkyně pak splnila svou zákonnou povinnost, když dopisem ze dne , datum, žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu a teprve po poskytnutí dodatečné lhůty se svého práva domáhala u soudu (§ 3 odst. 2, § 6, § 8 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platných zněních). S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. Pokud jde o argumenty žalovaného, soud musí dát za pravdu žalobkyni, neboť je v souladu s ust. § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, povinností poplatníka se odhlásit z evidence poplatků do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil v době, kdy měl přestat vlastnit televizní přijímače, tj. dle tvrzení žalovaného od 1.7.2020, kdy ani nepředložil žádný důkaz o skutečnosti, že by žalobkyni nějaké změny sděloval. Soud proto vycházel z listin, které měl k dispozici, kdy je zřejmé, že žalovaný v období od 1.1.2021 do 31.12.2022 televizní poplatky nehradil.8. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 obč.zák. stanovena prováděcím předpisem tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Žalobkyni byl v souladu s žalobou přiznán kapitalizovaný úrok z prodlení do dne vyhotovení žaloby, tj. k 13.10.2023. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Procesně úspěšná žalobkyně prokázala, že ve lhůtě 7 dnů před podáním žaloby zasílala žalovanému výzvu k plnění.10. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3344/12 dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby (návrh ve věci samé, výzva k plnění, vyjádření ve věci samé) podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, neboť žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně i v jiných skutkově a právně obdobných sporech. Ve věci jde o peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.