61 C 9/2023-54 — Městský soud v Brně

Žalobou z 25.3.2022 ve znění dalších podání domáhal se žalobce úhrady žalované částky s tím, že žalovaný užíval byt č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, na , adresa, do 31.3.2020 z titulu nájmu bytu, po tomto datu pak bez právního titulu, a žalobci tak vznikl nárok na úhradu nájemného, resp. bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající nájemnému, a úhradu vyúčtování služeb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů doložených žalobcem.Z listin doložených žalobcem vzal soud za prokázán tento skutkový stav:Na základě nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem jako vlastníkem domu (viz výpis z katastru nemovitostí) a žalovaným jako nájemcem dne 28.3.2019, vzniklo žalovanému právo nájmu k bytu č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, na , adresa, , kdy toto bylo sjednáno na dobu určitou do 31.3.2020. Výše nájemného byla sjednána částkou 98,40 Kč za jeden metr čtvereční s možností valorizace o míru inflace, přičemž splatnost nájemného byla sjednána do konce měsíce, za který je toto hrazeno. Dle výpočtového listu platného od 1.7.2019 činilo nájemné za byt a inventář 5.249,00 Kč, záloha na služby 239,00 Kč. Žalovaný byt užíval i po skončení nájmu, a tento byl exekučně vyklizen 17.3.2021 (usnesení Městského soudu v Brně čj. , spisová značka, z 24.2.2021). Při vyúčtování služeb za rok 2020 vznikl žalovanému nedoplatek 4.351,00 Kč, splatný 31.7.2021 (vyúčtování bylo odesláno doporučeně 12.4.2021), při vyúčtování služeb za poměrnou část roku 2021 vznikl nedoplatek 1.251,00 Kč splatný 31.7.2022 (vyúčtování odesláno doporučeně 12.4.2022).Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byl sjednán nájem shora uvedeného bytu na dobu určitou do 31.3.2020 (§ 2201 an., § 2235 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále o.z.), přičemž počínaje dnem 1.4.2020 žalovaný byt užíval bez právního důvodu, a to až do exekučního vyklizení bytu dne 17.3.2021. Za dobu do skončení nájmu, tj. do 31.3.2020, vznikl žalobci nárok na úhradu sjednaného nájemného (§ 2246 an. o.z.), jehož výše vyplývá ze smlouvy a evidenčního listu (§ 2248 o.z.), za dobu od 1.4.220 do 17.3.2021, kdy žalovaný byt užíval bez právního důvodu, je tak povinen platit náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o.z.). Dobu, za kterou jsou platby nárokovány, stejně jako výši nájemného, žalovaný nerozporoval. Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nedoplatku na službách (§ 2247 o.z.), jejichž výše vyplývá z vyúčtování, která byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu trvalého bydliště. Soud proto žalobě vy plném rozsahu vyhověl, a to i do nárokovaného úroku z prodlení, kdy u nájemného, resp. plateb dle § 2295 o.z. splatnost vyplývá z nájemní smlouvy, u vyúčtování služeb z data splatnosti a dokladu o doručení, přičemž výše úroku odpovídá § 1970 o.z. a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 3.832,00 Kč a nákladech řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle vyhlášky 254/2015 Sb. (§ 2 odst. 2 vyhlášky, neboť nárok byl uplatněn na ustáleném vzoru, používané týmž žalobcem k vymáhání právně shodných nároků, přičemž u žalobce lze presumovat dostatečné personální obsazení pro vymáhání obdobných nároků, což žalobce v jiných případech řízení, a náklady právního zastoupení advokátem tak soud nepovažuje za účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o.s.ř.) za čtyři úkony (2x předžalobní výzva, žaloba a rozšíření žaloby) po 300,00 Kč, celkem 5.032,00 Kč.