108 C 96/2025-49 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení bylo vydání věci - měřícího zařízení (plynoměru) výrobní číslo , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa , Anonymizováno, na , adresa, , přičemž toto zařízení ve vlastnictví žalobkyně se nacházelo na uvedeném místě za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalované. Pro uvedené místo byl podán požadavek na ukončení dodávky plynu k datu , datum, . Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaná však neumožnila provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byla (opakovaně) písemně vyzvána.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na odběrné místo č. , Anonymizováno, , v místě spotřeby č. , hodnota, , na adrese , jméno FO, , ve kterém žalovaná odebírala od žalobkyně zemní plyn, bylo osazeno měřící zařízení kód typu , Anonymizováno, výrobní číslo , hodnota, , a to za účelem měření spotřeby zemního plynu. V odběrném místě došlo k ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení k , datum, , proto má žalobkyně právo přerušit distribuci plynu. Tyto skutečnosti soud zjistil z žádosti o ukončení distribuce plynu, oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, protokolu o odpojení dodávky pro neplacení ze dne , datum, a protokolu o demontáži zařízení pro měřený neoprávněný odběr ze dne , datum, . Z technického hlediska může žalobkyně přerušit distribuci demontáží měřícího zařízení, žalovaná však neumožnila provést demontáž měřícího zařízení, ačkoliv k tomu byla písemně vyzvána (viz předžalobní výzva ze dne 7. 4. 2025, oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu, kniha odeslané pošty.Podle § 71 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, je žalovaný povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy (žalobci) kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání tohoto zařízení. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. cit. zákona v případě neoprávněného odběru plynu dle § 74 cit. zákona může žalobce přerušit jeho distribuci. Proto po právní stránce je nárok žalobkyně zcela po právu ve smyslu § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého má žalobce jako vlastník měřícího zařízení právo na ochranu vůči žalovaným, kteří do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahují tím, že měřící zařízení zadržují.Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován též rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012 sp. zn. 22 Cdo 385/2012, který je veřejně přístupný na internetové adrese www.nsoud.cz. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde jeho pracovník mohl demontovat jeho plynoměr. K tomu ho opravňuje § 71 odst. 8 energetického zákona, podle kterého jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat. Žalobní návrh znějící na vydání plynoměru může být důvodný proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobci umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění. Vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobcem zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobci. K druhé alternativě však z výše uvedených důvodů není povinen, tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen jej demontovat, ani někam donést. Za stávající právní úpravy výkonu rozhodnutí lze považovat žalobní návrh znějící na vydání plynoměru dokonce za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobce, než by byl žalobní návrh znějící na umožnění přístupu a demontáže.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 137 odst. 1 a 3 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 11 982,50 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby) po 2 300 Kč (§ 7 bod 5., § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3 režijních paušálů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a DPH ve výši 1 732,50 Kč.