116 C 171/2024-24 — Městský soud v Brně

Manžel se žalobou domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, v , adresa, . Žalobní návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků, které je hluboce a trvale rozvráceno, přestalo plnit svou společenskou funkci a stalo se pouze formálním svazkem.Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila a k tomuto se výslovně připojila.Z oddacího listu a ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, . Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že manželé již dlouhodobě nevedou rodinnou domácnost. Za příčinu rozvratu shodně uvedli rozdílné představy o manželském soužití, trávení volného času, podílu na chodu domácnosti. Rozsudkem Krajského soudu , adresa, , který nabyl právní moci dne , datum, č.j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o výkonu rodičovské zodpovědnosti ke společné nezletilé dceři manželů.Jelikož bylo v řízení prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) jejich manželství rozvedl.Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Proto soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.