18 C 186/2025-24 — Městský soud v Brně

1. Manželka se svým návrhem soudu podaným dnem , datum, domáhala rozvodu manželství účastníků s tím, že manželství bylo uzavřeno dne , datum, , z manželství se narodil dnes již zletilý syn , jméno FO, dne , datum, . Manželé se po citové a i lidské stránce zcela odcizili, jejich manželství je pouze formálním svazkem, nemá zájem setrvávat v manželství, k postupnému odcizení začalo docházet v podstatě od počátku manželství. Soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat obnovení.2. Manžel ve svém vyjádření se připojil k návrhu manželky a shodně považuje manželství účastníků za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené s tím, že obnovení očekávat nelze.3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci se prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před Úřadem městské části města , adresa, (oddací list). Účastníkům se dne , datum, narodil syn , jméno FO, , ke dni rozhodování soudu i ke dni podání návrhu tento již zletilý.4. Z výpovědi účastníků soud zjistil, že zpočátku bylo manželství spokojené, manžel uváděl, že měli s manželkou stejné zájmy, poslouchali stejnou hudbu, postupně se spokojenost ze strany manželky začala vytrácet, manžel to směřoval k pobytu manželky na mateřské dovolené, což je ale prakticky od počátku manželství s tím, že manželka navštěvovala silně věřící tetu, která ji manipulovala. Manželka uváděla, že manžel vše řešil se svojí matkou, u které stále byl, když něco potřebovala, také dal na její názory a vše s ní řešil, s ní jako manželkou nic neřešil. Účastníci měli problémy s intimním soužitím, které dle manželky u nich skončilo ještě před svatbou, kdy si pamatuje poslední intimní styk na její narozeniny dne , datum, , kdy otěhotněla, od té doby spolu intimně účastníci nežili. Manžel k tomu uváděl, že dle jeho názoru probíhalo intimní soužití ještě i po narození syna, dle vlastního tvrzení není impotentní, ale pak se to nějak vytratilo. Manželce tato situace nevyhovovala, stejně jako jí nevyhovovalo, že jí manžel finančně na nic nepřispíval, všechno platila ona, manžel platil pouze byt, pokud byla na mateřské dovolené a potřebovala peníze, tak jí manžel řekl, ať si jde vydělat, sama pracovala za 50 Kč na hodinu, když potřebovala plomby. Také když přišel účastníkům nějaký přeplatek za služby, tak manžel řekl, že byt je jeho a nic v rodině nedal. Rovněž účastníci nejezdili na dovolenou, manželka jednou koupila dovolenou do , Anonymizováno, , na kterou jí manžel finančně nijak nepřispěl, vše platila sama. Také se se synem manžela báli a kolikrát z bytu i utíkali, manžel měl takové panické ataky. Manžel manželce rovněž nepomáhal ani s nákupy, manželka vše musela zajistit (oddřít) sama, ale pokud nebyla doma plná lednička, tak byla reakce ze strany manžela (řev). Manžel také manželce vyčítal že u nich bylo stále všechno špatně, jídlo musel mít do půl dvanácté na stole, jinak byl zase křik, rovněž pokud bylo jídlo nějak přesolené nebo měl nějaké další připomínky, manželka měla vždy už strach. Společnou rodinnou domácnost účastníci vedli do , datum, , kdy se manželka odstěhovala k příbuzným, sama je věřící a víra k Bohu jí pomáhala v těžkých chvílích. Manžel uvedl, že platil nájemné a služby za byt, sám si kupoval svoji vlastní drogerii, potvrdil, že nedoplatky za služby platili napůl, ale přeplatky zůstaly na účtě jemu, manželce jinak ničím nepřispíval, služby hradil a hypotéku také. Dle názoru manžela vedení společné rodinné domácnosti zde nebylo nikdy, sám si po sobě uklízel, také si i někdy vařil. Manžel potvrdil, že k odstěhování manželky mohlo dojít před 4, 5 měsíci.5. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že účastníci vstoupili do manželství v roce 2005, ve stejném roce se jim krátce poté narodil syn , jméno FO, , dnes již zletilý, prakticky od počátku manželství se mezi účastníky začaly projevovat rozdílné názor vedení domácnosti, finanční hospodaření, ale také na všední každodenní záležitosti včetně odlišných zájmů každého z účastníků. Intimní soužití účastníků bylo ukončeno prakticky ještě před začátkem manželství, kdy soud neuvěřil tvrzení manžela a má za to, že toto soužití fakticky ani manželstvím nezačalo. V srpnu 2025 se manželka ze společné rodinné domácnosti odstěhovala, nicméně účastníci hospodařili do té doby způsobem, že manžel hradil služby spojené s užíváním bytu a hypotéku, případně další své záležitosti, manželka pak hradila vše ostatní potřebné k vedení domácnosti.´6. Podle § 655 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) je manželství trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.7. Podle § 687 o.z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva. Dle odst. 2 jsou manželé navzájem si povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.8. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.9. Podle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.10. Při právním posouzení věci soud dovodil, že manželství účastníků je v současné době trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, účastníci již nemají zájem na obnovení manželského soužití, když ukončili vedení společné domácnosti v srpnu 2025, intimní soužití v manželství prakticky ani nezačalo, toto vůbec neprobíhá, a to k nespokojenosti manželky, manžel takto jednostranně a bez jakéhokoliv vysvětlení manželce odmítal intimní soužití s ní. Žádný z účastníků nemá zájem o obnovení manželského soužití, proto jsou podmínky dle § 755 odst. 1 o.z. splněny, rozvodem manželství soud uvede do souladu faktický stav se stavem právním.11. Ohledně příčiny rozvratu manželství se strany shodly, že oba mají rozdílné názory na vedení společné domácnosti, výchovu syna i trávení volného času, když zřejmě každý z nich je odlišnou osobností, jak vzhledem ke svým zájmům, tak i charakterovým vlastnostem, kdy se vytratil jakýkoliv citový vztah mezi účastníky, nicméně je otázkou, do jaké míry zde vůbec citový vztah, zejména ze strany manžela k manželce od počátku vůbec byl.12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 23 z.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, s ohledem na zjištěné příčiny rozvratu soud má za to, že je správné nepřiznat náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků.