218 C 13/2024-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 7. 5. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 014 Kč s příslušenstvím z důvodu, že je podílovým spoluvlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků p.č. , číslo, a p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , a to z id. 2/3, kdy žalovaný je vlastníkem zbývající id. 1/3. Tyto pozemky užívá výlučně žalovaný, pozemek p.č. , číslo, užívá v rozsahu 1/4 výměry, tedy 57 m², pozemek p.č. , číslo, v rozsahu 1/10 výměry, tedy 21,5 m², v obou případech v místě při hranici s pozemky p.č. , číslo, a p.č. , číslo, jako součást veřejné účelové komunikace, která se na těchto pozemcích nachází. Žalovaný užívá tyto pozemky nad rámec svého spoluvlastnického podílu, přičemž neposkytuje žalobci za toto nadužívání žádnou náhradu, čímž vzniká na úkor žalobce bezdůvodné obohacení. Za období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2024 se odvíjí bezdůvodné obohacení od regulované výše nájemného stanovené cenovým předpisem ministerstva financí pro pozemky nesloužící k podnikání ve výši 83 Kč/m2 ročně pro rok 2021 a 91 Kč/m2 ročně pro následující roky.2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává, kdy nemůže pozemky užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu id. 1/3, kdy dle tvrzení žalobce se komunikace nachází pouze na 1/4 výměry pozemku p.č. , číslo, a pouze na 1/10 výměry pozemku p.č. , číslo, . Na částech pozemků se však žádná veřejná účelová komunikace nenachází, ale pouze nezpevněný, nerovný, ladem ležící povrch, který neslouží k uspokojování jakékoliv dopravní potřeby, ať už pro automobily nebo pro pěší. Sporné části pozemků nejsou v ničem podobné náměstím, tržnicím, silnicím, místním komunikacím, parkům či jiné veřejné zeleni, neslouží ani pro uspokojování obecních potřeb či potřeb sídelního celku. Jsou situovány v neobydlené oblasti u čtyřproudové komunikace spojující městské části , adresa, , nejbližší obydlí se nachází ve vzdálenosti cca 1 km. Žalobce netvrdí, ani neprokazuje materiální základ nároku na vydání bezdůvodného obohacení, kdy předpokladem je, aby vznikl majetkový prospěch obce tím, že dochází k uspokojování potřeb občanů obce, k jejichž saturaci by jinak bylo nutné opatřit jiné odpovídající nemovitosti. Žalobce nijak nespecifikuje a nedokládá, jakým způsobem k výměrám údajné komunikace dospěl. Rovněž nelze případnou výši bezdůvodného obohacení bez dalšího vyčíslit tak, jak uvádí žalobce. Žalobce nabyl id. 1/3 předmětných pozemků kupní smlouvou ze dne 4. 10. 2006 při vědomí charakteru a možností využití pozemků, je proto důvodné žádat případné snížení výše bezdůvodného obohacení oproti prokazatelné výši. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení části požadovaného nároku za dobu od 1. 5. do 6. 5. 2021.3. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníci pozemků p.č. , číslo, , ostatní plocha, zeleň (výměra 228 m²) a p.č. , číslo, , ostatní plocha, zeleň (výměra 215 m²), vše v k.ú. , adresa, (dále jen „ předmětné pozemky“), a to žalobce z id. 2/3 a žalovaný z id. 1/3, když tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné a nad to byly ověřeny z výpisu z katastru nemovitostí k datu 7. 5. 2024 k.ú. , adresa, . Konkrétní situaci a podobu předmětných pozemků soud zjistil z leteckého snímku pozemkové mapy se zákresem parcel, leteckého snímku s katastrální mapou, snímku z pasportu komunikací a z žalovaným předložených fotografií. Z pasportu komunikací vyplývá, že předmětné pozemky by neměly zasahovat do tam vyznačené komunikace (ta je vyznačena růžově), okrajem do předmětných pozemků zasahuje navazující část na komunikaci, zde vyznačená bílou barvou, což odpovídá i leteckému snímku pozemkové mapy se zákresem předmětných parcel. Fotografie předmětných pozemků a okolí fakticky potvrdily stanovisko žalovaného, kdy se ani na vedlejších pozemcích nenachází žádná asfaltová silnice, nýbrž zpevněný povrch spolu s navazujícím vjezdem do sběrného dvora odpadů (betonové obdélníkové dílce na cestě jako úprava povrchu). I z fotografií je zřejmý neupravený povrch předmětných pozemků, tyto jsou porostlé náletovými dřevinami a neudržované. Z důvodu níže uvedeného hodnocení se soud více nezabýval tím, do jaké míry jsou části předmětných pozemků užívány automobily, když z fotografií byly patrny stopy od pneumatik mimo betonovou pokládku také na vedlejším zpevněném povrchu.4. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. ledna 2024, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že byl tímto potvrzen rozsudek soudu I. stupně ze dne 24. 1. 2023, č.j. , spisová značka, , kterým došlo k zamítnutí žaloby, kterou se stejný žalobce jako v tomto řízení domáhal bezdůvodného obohacení po žalovaném rovněž z předmětných pozemků a dalších tří v k.ú. , adresa, za období od 1. 5. 2018 do 31. 10. 2020; odvolací soud souhlasil se závěrem soudu I. stupně o tom, že předmětné pozemky nespadají pod veřejná prostranství, nelze tedy dospět k závěru, že by byly určeny k obecnému užívání veřejností, chybí zde základní rysy veřejného prostranství, kdy se navíc nejednalo ani o prostranství, které by bylo historicky (od nepaměti) určeno k obecnému užívání, proto by ke vzniku veřejného prostranství musel být dán i souhlas vlastníka (vlastníků) dotčených pozemků; takovýto souhlas nebyl v řízení tvrzen ani prokázán. Dále odvolací soud k tvrzení žalobce, že se na předmětných pozemcích nachází účelová komunikace, uvedl, že sám žalobce tvrdí, že účelová komunikace zabírá pozemek p.č. , číslo, jen z 1/10 a pozemek p.č. , číslo, jen z 1/4; i kdyby tedy soud nárok posuzoval z hlediska případného užívání žalovaného nad rámec spoluvlastnického podílu, i tak by nárok nebyl důvodný, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný vlastní id. 1/3 předmětných pozemků. Krajský soud v Brně rovněž všechny ostatní námitky žalobce jako nedůvodné odmítl.5. Soud zamítl další důkazní návrhy stran, a to zejména návrh na provedení místního šetření na předmětných pozemcích a pak také návrh na zadání znaleckého posudku na geodetické zaměření a stanovení výše tržního nájmu, a to pro nadbytečnost z důvodů níže uvedených.6. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci předmětných pozemků, a to žalobce z id. 2/3 a žalovaný z id. 1/3. Oba účastníci tvrdí, že předmětné pozemky žádným způsobem neužívají, v případném užívání tohoto pozemku žalovaným se strany neshodly, když další dokazování k tomu prováděno nebylo z důvodů níže uvedených.7. Podle ust. § 1115 odstavec 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.8. Podle ust. § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.9. Podle ust. § 1121 o.z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.10. Podle ust. § 1122 odstavec 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.11. Podle ust. § 1123 o.z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.12. Podle ust. § 1129 odstavec 1 o.z. k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň 2/3 většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.13. Podle ust. § 2991 odstavec 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Při právní posouzení věci soud dovodil, že žalobce se po žalovaném domáhá žalované částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání části předmětných pozemků nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného. Režim spoluvlastnictví se upravuje v ust. § 1115 a násl. o.z., kdy každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu a podíl vyjadřuje míru účasti každého vlastníka na právech a povinnost tohoto spoluvlastnictví. Každý spoluvlastník má právo k celé věci, kdy je samozřejmé, že pokud by spoluvlastník užíval věc ve spoluvlastnictví nad rámec svého spoluvlastnického podílu, pak je samozřejmě povinen uhradit druhým spoluvlastníkům jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.) náhradu za toto užívání, avšak jde o náhradu za užívání nad rámec spoluvlastnického podílu. V této věci nebylo ani tvrzeno užívání nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spoluvlastníkem pozemku p.č. , číslo, z id. 1/3, kdy z tvrzení žalobce vyplývá, že tento pozemek žalovaný užívá v rozsahu 1/4, pak by tedy užíval méně, než kolik činí jeho id. podíl. Stejně tak když je žalovaný