15 CO 329/2022-94 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Obvodní soud pro Prahu 2 (I.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I., (II.) zamítl žalobu v požadavku na přiznání další částky [částka] s příslušenstvím a (III.) uložil žalované povinnost nahradit žalobkyní k rukám jejího advokáta náklady řízení [částka]. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala přiznání částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy, kterou utrpěla v důsledku nepřiměřené délky řízení o svém návrhu na zákaz styku otce s nezletilým [jméno] [příjmení]; zdůraznila, že řízení trvalo více než [anonymizováno] let ([anonymizováno] let a dva měsíce), nadto probíhalo za situace, kdy byl nezletilý léčen pro vážné [anonymizována dvě slova]. Žalovaná v průběhu řízení odškodnila žalobkyni mimosoudně vyplacením částky [částka], již považovala za adekvátní satisfakci, v dalším pak navrhovala zamítnutí žaloby. V rozsahu požadavku na zaplacení částky [částka] bylo řízení o žalobě usnesením z [datum] po částečném zpětvzetí žaloby zastaveno; předmětem řízení tak zůstal požadavek na zaplacení [částka] a úroku z prodlení z původně žalované částky. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně uplatnila mimosoudně nárok na finanční zadostiučinění ve výši [částka] dne [datum] a žalobkyně jej částečně uspokojila – v rozsahu [částka] – dne [datum]. Vzal za prokázané, že žalobkyně zvlášť úkorně vnímala zejména to, že řízení týkající se nezletilého probíhá za situace jeho [anonymizováno] léčby, komplikováno navíc odmítavým postojem otce dítěte a jeho obstrukčním chováním; nevzal za prokázané tvrzení, že žalobkyně byla v důsledku délky řízení omezena ve svých výdělečných možnostech. Skutečnosti týkající se konkrétního průběhu opatrovnického řízení vzal za prokázané obsahem spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] a podrobně je popsal v odst. 6 odůvodnění rozsudku. Po provedeném řízení dospěl k závěru (jehož správnost ostatně potvrdila i žalovaná uznáním nároku co do důvodu a částečným mimosoudním odškodněním žalobkyně), že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení, jež si zaslouží satisfakci ve finanční podobě. Při výpočtu částky vycházel z judikatorně stanoveného rozpětí [anonymizována dvě slova] – [částka] za rok (první dva roky) průtažného řízení, přičemž za částku odpovídající jeho zjištěním považoval [částka] měsíčně; základem odškodnění tedy byl adekvátní násobek této částky s ohledem na délku řízení v částce [částka]. Tuto částku pak dále upravoval s přihlédnutím ke kritériím předvídaným v [ustanovení pr. předpisu] Zohledňuje složitost řízení, snížil částku o [anonymizováno] z důvodu skutkové složitosti předmětného řízení, které probíhalo společně s řízením o zbavení otce rodičovské odpovědnosti, snížení výživného a schválení úkonu za nezletilého – podání žádosti o změnu příjmení, a v jeho průběhu byla podána celá řada návrhů, s nimiž se soud musel vypořádat, byly vypracovány dva znalecké posudky a bylo třeba opakovaně zjišťovat poměry nezletilého a jeho rodičů; dále částku snížil o [anonymizováno] z důvodu procesní složitosti, zejména s ohledem na několikeré odročování jednání na žádost některé z procesních stran, problémy s doručováním otci, jež nemohou jít k tíži státu, dvakrát ze [anonymizováno] či kapacitních důvodů zrušené ustanovení znalce a ustanovení jiného, opakované rozhodování o návrzích na předběžná opatření. Náhradu naopak zvýšil o [anonymizováno] z důvodu zjištěných období nedůvodných průtahů ze strany soudu, a pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobkyni, náhradu navýšil o [anonymizováno] z důvodu objektivně předpokládaného vyššího významu řízení typově (opatrovnické řízení) a dále o další částku, již však v odůvodnění rozsudku nevyčíslil, z důvodu subjektivně vyšší zátěže pro žalobkyni, která čelila nepřiměřeně dlouhému řízení týkajícímu se nezletilého dítěte, jež bylo současně [anonymizována dvě slova]. Podle výpočtu náhrady je zřejmé, že se jednalo o navýšení o dalších [anonymizováno], když výsledná částka finanční náhrady vypočtená soudem je rovna [částka]. Žalobkyni proto bylo přisouzeno nad rámec již vyplacené náhrady [částka] (rozdíl nároku [částka] a již zaplacené částky [částka]), a v požadavku na přiznání dalších [částka] byla žaloba zamítnuta. 4. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná. 5. Žalobkyně brojila odvoláním proti zamítavému výroku rozsudku a na něm závislému výroku o nákladech řízení, vytýkajíc soudu I. stupně nesprávnost skutkových zjištění i právního hodnocení věci ve smyslu nedocenění dopadu nepřiměřeně dlouhého opatrovnického řízení do její osobnostní sféry. Konkrétně namítla, že soud I. stupně nedostatečně zhodnotil význam řízení pro žalobkyni, přestože se jednalo o opatrovnické řízení, které již typově judikatura [anonymizováno] považuje za řízení zvýšeného významu pro účastníka, že nepřípadně snížil náhradu s ohledem na složitost řízení, jež měla být dána propojením několika řízení týkajících se nezletilého, přestože právě tato propojenost umožnila soudu I. stupně činit skutková zjištění pro tato řízení současně, což jeho práci naopak zjednodušilo, že snižoval míru odpovědnosti státu za újmu žalobkyně s poukazem na komplikované doručování otci a jeho přístup k věci, jež však nelze přičítat k tíži žalobkyně, že nezohlednil prokázanou skutečnost nerespektování předběžného opaření otcem, a také že nevzal v úvahu, že judikatura týkající se odškodňování nemajetkové újmy byla vydána před více než [anonymizováno] lety, je proto na ni třeba nahlížet aktualizovanou optikou. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil zamítavý výrok rozsudku tak, že i v tomto rozsahu žalobě vyhoví a žalobkyni přizná plnou náhradu nákladů řízení. 6. Žalovaná napadla odvoláním část vyhovujícího výroku ohledně částky [částka] s příslušenstvím a závislý výrok o nákladech řízení, vytýkajíc soudu I. stupně nesprávné právní hodnocení věci. Vyjádřila přesvědčení, že částka, kterou již zaplatila žalobkyni v průběhu řízení, je přiměřeným zadostiučiněním, jehož výše odpovídá okolnostem řízení i judikatuře, a žádný další nárok žalobkyni nesvědčí. Konkrétně namítla, že období průtahů, na něž poukázal soud I. stupně, nelze považovat za průtahy v plném rozsahu, neboť projednání opravného prostředku vždy musí nějakou dobu trvat (odvolání nelze vyřešit obratem), a navíc se časová období považovaná soudem I. stupně za průtahy promítla již do odškodňované délky řízení, takže podle zásady ne bis in idem by neměla být zohledňována znovu. Dále namítla, že soud I. stupně provedl výpočet náhrady nesprávně, když při percentuálních úpravách základní částky, jak je specifikoval v odůvodnění rozsudku, by výše náhrady měla činit [částka], nikoli [částka], jak nesprávně uvedl soud I. stupně. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil vyhovující výrok v rozsudku částky [částka] s příslušenstvím tak, že se i v tmto rozsahu žaloba zamítá. 7. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované označila její argumentaci i odvolací návrh za neopodstatněné, s poukazem zejména na to, že se jednalo o velmi specifické řízení, takže přiznaná výše náhrady za jeho nepřiměřenou délku nebyla přemrštěná, ale naopak nedostatečná. 8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobami k tomu oprávněnými a včas, přezkoumal z podnětu odvolání a v jeho rozsahu napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, částečně opodstatněným je však odvolání žalobkyně. 9. Soud I. stupně učinil správná a úplná skutková zjištění týkající se odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup, k němuž v opatrovnickém řízení iniciovaném návrhem žalobkyně došlo. O této skutečnosti, jakož i o závěru, že za toto pochybení je nutno poskytnout finanční zadostiučinění, mezi účastnicemi ostatně sporu v podstatě nebylo, když žalovaná v průběhu řízení poskytla žalobkyni jako finanční satisfakci částku, již považovala za přiměřenou náhradu. Soud I. stupně své úvahy, které jej vedly k vyčíslení přisouzené náhrady, vyčerpávajícím způsobem, konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsal v mimořádně pečlivém odůvodnění rozsudku, na něž pro jeho preciznost může odvolací soud v podstatných otázkách plně odkázat. Z pohledu odvolacího soudu však nebyla výše náhrady přisouzené žalobkyni adekvátní zjištěným okolnostem případu; odvolací soud ji proto změnil na základě níže rozvedených úvah. 10. Pokud jde o základní výši částky náhrady, judikatorní rozpětí [anonymizována dvě slova] - [částka] za rok, resp. první dva roky řízení, není (a dost dobře ani nemůže být) v konkrétních částkách přiřazeno určité délce řízení; je na úvaze soudu, jakou její výši stanoví, a soud I. stupně svou úvahu precizně vyložil, nicméně odvolací soud se s ní neztotožňuje. Délka řízení přesahujícího [anonymizováno] let sice není extrémní, rozhodně se však vymyká z akceptovatelných mezí trvání opatrovnického řízení, a částk