15 CO 81/2022-131 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (I.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částky v tomto výroku rozsudku specifikované s příslušenstvím tamtéž uvedeným, (II.) zamítl žalobu v požadavku na přiznání další částky [částka] a (III.) uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta poměrnou část nákladů řízení ve výši [částka]. 2. Žalobkyně uplatnila žalobou několik pohledávek jako dlužných úhrad podle tří smluv o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí pro potřebu podnikání, které uzavřela s žalovanou pro odběrná místa v [obec], [ulice a číslo] (smlouva ze dne [datum], dále jen„ odběrné místo 1“) a [ulice a číslo] (smlouva ze dne [datum], dále jen„ odběrné místo 2“) a v [obec], parcela [číslo] (smlouva ze dne [datum], dále jen„ odběrné místo 3“). Jednalo se o dlužné úhrady za odebranou elektřinu a související služby, zákonný úrok z prodlení s úhradou, smluvní pokuty a také paušální částky spojené s vymáháním dlužných úhrad [částka], jak bylo specifikováno v žalobě a rozvedeno v odůvodnění rozsudku. 3. Žalovaná se žalobě bránila s tím, že rozporuje množství dodané elektřiny (aniž tuto námitku blíže konkretizovala) a nárok na smluvní pokuty, když ujednání o pokutě považuje za neplatné, zejména v případě, kdy penalizuje odběratele za změnu dodavatele, a sjednanou pokutu za nepřiměřeně vysokou; také popřela, že by kdy byla v prodlení s úhradou záloh či nedoplatku. 4. Soud I. stupně shledal žalobu důvodnou s výjimkou požadavku na přiznání smluvních pokut u odběrných míst 1. a 2., kde výši pokuty přiměřeně moderoval. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně na základě uzavřených smluv dodávala žalované elektřinu do uvedených tří odběrných míst a žalovaná řádně nezaplatila úhrady; uznal proto jako opodstatněný jak požadavek na úhrady, které byly žalobkyní vyúčtovány a žalovaná je nezaplatila (ani blíže nedotvrdila, tím spíše neprokázala, námitky proti jejich výši a splatnosti), tak požadavek na úhradu smluvních pokut ve výši [částka] za každou o více než 10 dnů zpožděnou platbu zálohy. Dále vzal za prokázané, že žalovaná předčasně ukončila odběr, přestože smlouva byla sjednána na dobu určitou ([anonymizováno] měsíců); ujednání o smluvní pokutě pro takový případ shledal platným, pouze u odběrných míst 1 a 2 dospěl k závěru, že s ohledem na dohodnutý odběr a výši záloh ([anonymizováno] a [částka] měsíčně) je tato pokuta nepřiměřeně vysoká, a moderoval proto její výši na [částka] měsíčně. Svá skutková zjištění i právní úvahy, které jej vedly k vydání rozsudku, popsal konkrétně, jasně, srozumitelně a přesvědčivě v pečlivém odůvodnění rozsudku, na něž proto může odvolací soud v zájmu stručnosti odůvodnění písemného vyhotovení vlastního rozhodnutí odkázat. 5. Proti vyhovujícímu výroku I. a proti rozhodnutí o nákladech řízení III. brojila žalovaná včas podaným odvoláním. V něm namítla, že žalobkyně řádně neprokázala objemy poskytnuté elektřiny, neboť to prokazuje toliko vyúčtováním, a vyjádřila přesvědčední, že k průkazu objemu dodávek nestačí, že žalovaná vyúčtování nereklamovala. Dále namítla, že nebylo prokázáno, kdy a zda byla vyúčtování dodávek žalované žalobkyní doručena, takže ani nelze mít za to, že začaly běžet lhůty k reklamaci. Uvedla také, že smluvní pokuty nebyly moderovány v dostatečné míře. S tím, že žalobkyně neprokázala, že žalované poskytovala tvrzené plnění, za něž by jí žalovaná dlužila, navrhla, aby odvolací soud napadené výroky I. a III. rozsudku zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované předně poukázala na to, že s námitkou nedostatečného průkazu objemu plnění dodaného žalobkyní se soud I. stupně zcela vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku; upozornila na skutečnost, že tato námitka žalované je i nyní vágní a nekonkrétní. Zdůraznila, že v řízení tvrdila a prokazovala konkrétní množství elektřiny dodané do odběrných míst žalované, jakož i to, že strany měly ujednaný způsob reaklamace, kdyby žalovaná jako odběratel zjistila ve vyúčtování nedostatky, avšak žalovaná této možnosti nikdy nevyužila. Za vágní označila i námitku týkající se moderace smluvních pokut, přičemž poukázala na to, že soud I. stupně úvahu, na jejímž základě pokutu moderoval, logicky odůvodnil. Uvedla, že doručení vyúčtování žalovaná před soudem I. stupně nezpochybnila, neučinila je tedy spornými, takže k nim nebylo vedeno dokazování; pokud snad nyní má svou námitkou na mysli, že jí tato vyúčtování nebyla doručena, jedná se o novou skutečnost, kterou měla žalovaná tvrdit již před soudem I. stupně. Žalobkyně proto označila odvolání za nedůvodné, navrhla potvrzení napadené části rozsudku a požádala o náhradu nákladů odvolacího řízení. 7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas, přezkoumal z podnětu odvolání a v jeho rozsahu napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.). Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 8. Soud I. stupně o žalobě rozhodl na základě skutkových zjištění, která odvolací soud pokládá za správná a pro posouzení věci dostatečná. Obranné námitky žalované byly v řízení před soudem I. stupně vzneseny jen vágně a nekonkrétním způsobem, takže dokazování bylo vedeno v podstatě jen ke skutečnostem tvrzeným žalobkyní a žalobkyní také prokazovaným. Tomuto postupu soudu I. stupně nelze ničeho vytknout, jestliže žalovaná – přestože se jedná o kontradiktorní řízení – netvrdila, tím spíše neprokazovala, stav opačný. S hodnocením zjištěného skutkového stavu, jakož i s právními námitkami žalované týkajícími se ujednání o smluvních pokutách, se soud I. stupně vypořádal v mimořádně pečlivém odůvodnění napadeného rozsudku, na něž proto odvolací soud odkazuje, neboť v podstatě nemá nejen co mu vytknout, ale ani co k němu doplnit. Odvoláním napadený vyhovující výrok, jakož i rozhodnutí o nákladech řízení, proto podle § 219 o.s.ř. potvrdil. 9. Procesně úspěšná žalobkyně má pak podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. také právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty sestávají z odměny za dva úkony právní služby – sepis vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání - v částce [částka] (z pcta [částka]), k níž náleží dvakrát paušální náhrada hotových výdajů [částka] a částka [částka] odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad, celkem tedy [částka]. Tuto částku je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).