55 CO 19/2022-123 — Městský soud v Praze

1. Žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku, kterým jí soud I. stupně uložil zaplatit žalované [částka] s úroky z prodlení a náklady řízení. Namítala, že soud se nezabýval výpočetním mechanismem uplatněným žalovanou, nepřepočítal náklady exekutora, žaloba je předčasná a tvrzená škoda není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Jelikož se povinný [příjmení] ocitl v úpadku, nemůže exekutor vymožené prostředky vyplatit oprávněnému a musí takové prostředky vrátit do majetkové podstaty dlužníka a oprávněný má možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Žalobkyně také celou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásila. Prohlášením úpadku zanikla povinnost exekutora poskytnout vymožené plnění povinného a dlužníka oprávněné, tudíž tu již nebyl nesprávný úřední postup. Zda žalobkyni vznikla škoda, se ukáže teprve po skončení insolvenčního řízení dle toho, v jakém rozsahu bude v něm pohledávka žalobkyně uspokojena. Jinak by hrozilo dvojí plnění. 2. Poukázala dále na rozsudek zdejšího soudu č. j. 35 Co 252/2020-207, který řešil obdobnou situaci a dovodil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, ale to nebylo příčinou škody žalobkyně, která mohla nárok uplatnit v insolvenci. Není tu tedy ani podmínka existence škody, ani příčinné souvislosti. Dále uvedla, že z exekutorem vymožené částky [částka] měly náklady exekutora být o [částka] vyšší a v tomto rozsahu nejde o nárok žalobkyně. Navrhla proto rozsudek změnit a žalobu zamítnout anebo zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit s tím, že škoda jí již vznikla, protože pohledávka nebude uspokojena v insolvenčním řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek dle §§ 212, 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání je důvodné. 5. Rozhodné skutečnosti zjistil soud I. stupně z provedeného dokazování v zásadě správně a v dostatečném rozsahu. Výjimkou je závěr, že exekutor [příjmení] vymohl v rámci exekuce vedené oprávněnou proti povinnému [příjmení] [částka] (bod 4. odůvodnění), který je v rozporu se závěrem uvedeným v bodu 3., tedy že v rámci uvedené exekuce byly přijaty platby ve výši [částka] v letech 2009, 2010. Tento závěr odpovídá též žalobním tvrzením i samotnému žalobnímu návrhu a proto z něj vychází i soud odvolací. Jinak tento soud v situaci, kdy účastnice neměly skutkových námitek, vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně. 6. Pokud jde o rozporovanou výši tvrzené škody, shledal odvolací soud (stejně jako soud I. stupně), že pro rozhodnutí sporu není tato otázka významná. Správné jsou závěry soudu I. stupně, že exekutor měl mít pro vymožené částky zřízen zvláštní účet a že měl vymoženou částku (po odpočtu nákladů exekutora) v zákonné lhůtě poukázat oprávněné, jakož i ten, že pokud účet neměl a vymožené nepoukázal, jedná se o nesprávný úřední postup exekutora ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. Je namístě doplnit, že odpovědnost za nesprávný úřední postup exekutora při exekuční činnosti je přičitatelná státu. 7. Odvolací soud však se neztotožňuje se závěrem, že žalobkyni vznikla v tomto rozsahu škoda. V okamžiku (částečného) vymožení pohledávky v exekuci dochází v tomto rozsahu k zániku pohledávky vůči povinnému a oprávněnému vzniká právo na poukázání této částky (s odpočtem případných nákladů exekuce) exekutorem. Nedojde-li k takovému poukázání v zákonné lhůtě, má oprávněný pohledávku na úhradu této částky vůči exekutoru. 8. Lze přisvědčit názoru, že pokud by exekutor vymožené plnění uložil na zvláštní účet a v zákonné lhůtě je poukázal oprávněnému, škoda by v tomto rozsahu nevznikla a pozdější insolvenční řízení a prohlášení úpadku exekutora by bylo bez významu. Soud I. stupně nevysvětlil, proč se domnívá, že v případě pouhého uložení vymoženého plnění na zvláštní účet (bez výplaty oprávněnému) by se tyto prostředky nestaly součástí majetkové podstaty exekutora jakožto dlužníka. Nicméně ani řešení této otázky není pro věc významné. 9. Přestože k částečnému vymožení pohledávky došlo v letech [rok], [rok], oprávněná její vyplacení po exekutoru nevymohla (zřejmě ani nevymáhala) a tak, jak soud I. stupně správně uvádí, vymožené plnění se stalo v r. [rok] součástí majetkové podstaty dlužníka - exekutora [příjmení]. To ovšem bez dalšího neznamená, že by žalobkyni vznikla škoda ve výši uvedené pohledávky. 10. Tak by tomu bylo v případě, že by žalobkyně tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení a v jeho rámci vyšlo najevo, že pohledávka nebude ani částečně uspokojena. Při uspokojení částečném pak by škoda vznikla jen v rozsahu nedobytnosti pohledávky. Zda žalobkyně pohledávku přihlásila do uvedeného insolvenčního řízení však nebylo před soudem I. stupně tvrzeno, ani zjištěno. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka [příjmení] je bez významu, neboť jestliž pohledávka byla v letech [rok], [rok] uhrazena, tak zanikla. Zbylá část pohledávky za tímto dlužníkem není předmětem tohoto řízení. 11. V úvahu tak připadají dvě varianty posouzení sporu, obě však pro žalobkyni nepříznivé. Zatím nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by žalobkyně pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka [příjmení] a že se v jeho rámci ukázalo, že jde o pohledávku nedobytnou. Proto zatím nelze dovodit, že by žalobkyně prokázala vznik (rozsah) škody v podobě nevymahatelné pohledávky. 12. Pokud pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásila, škoda jí nepochybně vznikla, neboť pohledávka nebude ani zčásti uspokojena, avšak dojde tím k přetržení příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a škodou. Příčinou škody totiž nebude předchozí nesprávný úřední postup exekutora, nýbrž právě okolnost, že žalobkyně nevyužila možnosti dosáhnout uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení. 13. V tomto směru se tedy závěry tohoto senátu odvolacího soudu neliší od závěrů senátu 35 Co, jak je líčí žalovaná. 14. Proto odvolací soud rozsudek dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobu zamítl. 15. Vzhledem ke změně rozsudku rozhodl odvolací soud znovu o nákladech řízení před soudem I. stupně spolu s náklady řízení odvolacího. Vyšel z toho, že v řízení byla úspěšná žalovaná, tudíž má vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů. Jde o paušální náhradu za 6 úkonů po [částka].