98 C 292/2021-47 — Městský soud v Praze

Žalobkyně podala včasné odvolání proti nákladovému výroku rozsudku soudu I. stupně, kterým v souvislosti s vyhověním žalobě uložil žalovanému povinnost zaplatit jí náklady řízení 17 828,80 Kč. Namítala, že soud jí přiznal odměnu jen za 3 úkony právní služby, ačkoli poskytla 4 (kromě úkonů uvedených soudem ještě učinila předžalobní výzvu). Toto, soud neodůvodnil, ačkoli tento úkon také uplatňovala. Poukázala na povinnost soudu řádně své rozhodnutí odůvodnit i na to, že šlo o úkon účelný. Navrhla rozsudek změnit tak, že výše nákladů bude činit 22 862,40 Kč. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v napadeném výroku, který má povahu usnesení, bez nařízení jednání dle §§ 212, 212a odst. 6 a 214 odst. 2 písm. e/ zákona č. 99/63 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a shledal, že odvolání je důvodné. Soud I. stupně správně stanovil výši odměny za úkon advokáta i další položky nákladů (výši paušální náhrady, soudní poplatek, DPH), avšak opomněl zohlednit jeden úkon právní služby – výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby. Jde o úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif za který náleží odměna v plné výši a paušální náhrada hotových výdajů + DPH. Z obsahu spisu také vyplývá, že tato výzva byla žalovanému před zahájením řízení zaslána. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nákladový výrok změnil tak, že připočetl ještě jednu odměnu advokáta 3 860 Kč, paušální náhradu 300 Kč a 21% DPH, jinak jej dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Jelikož byla žalobkyně v odvolacím řízení plně úspěšná, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů v něm vzniklých. Jde o odměnu advokáta počítanou z ceny předmětu řízení (rozdílu mezi náklady přiznanými a požadovanými, tj. 5 033,60 Kč). Odměna činí dle § 7 bodu 4. vyhl. č. 177/96 Sb. 1 500 Kč, krátí se na polovinu dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky. K tomu přičtena paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč a 21% DPH.