55 Co 135/2024-463 — Městský soud v Praze

1. Žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku, kterým mu soud I. stupně uložil zaplatit žalobkyni 683 925,47 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z této částky od 26. 4. 2018 do zaplacení, jakož i náklady řízení a náklady státu. Namítal především to, že soud I. stupně vyšel z nesprávných skutkových zjištění, nesprávně zhodnotil provedené důkazy a v důsledku toho také věc nesprávně právně posoudil.2. Soud I. stupně nesprávně vycházel ze zjištění a závěrů revizního znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z 30. 6. 2023 a přešel i nedostatky posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z 31. 5. 2021 zhotoveného na objednávku žalobce. Nepřihlédl k závěrům znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 2. 2020 ve znění jeho dodatku ze 7. 6. 2022. Přitom posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl časově nejbližší době tvrzeného neoprávněného odběru a byl také nejpřesnější, protože pozdější posudky byly zpracovány s větším odstupem a jde o posudky ryze teoretické, bez znalosti místa a místních poměrů. Ze závěrů posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho výpovědi nelze mít za prokázané, že kabel E byl napojen na elektrický obvod, a tedy byl schopný odběru elektřiny. Pozdější posudky byly provedeny bez místního šetření, revizní posudek ovšem rovněž uzavírá, že při kontrole provedené pracovníky žalobkyně se tito dopustili celé řady chyb formálních, metodických a věcných. Videozáznam byl sestříhán, takže je důkazně nepoužitelný. Revizní znalec také uvedl, že objektivitu materiálů žalobkyně není schopen ověřit. Žalobkyně při provádění kontroly a měření porušila právní předpisy a její nárok je v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2, tedy že nikdo nesmí těžit z protiprávního činu či stavu, který vyvolal, tudíž jednání žalobkyně by nemělo požívat právní ochrany.3. V dalších doplněních odvolání znovu poukazoval na to, že neoprávněný odběr elektřiny nebyl prokázán, neboť tu nebyl důkaz připojení údajného neměřeného kabelu do instalace domu. Kromě toho, odběr, který by měl uhradit, přesahuje trojnásobně více republikový průměr. Umístění měřidla žalobkyně od 23. 1. 2018 do 13. 2. 2018 nebylo možné a soud se také nijak nevypořádal s tím, že po odstranění pojistek dům dále svítil a že to bylo z důvodu, že byl napojený ještě na druhé odběrné místo , adresa, . Dále se podrobně vyjadřoval k výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , svědků a , tituly před jménem, , jméno FO, .4. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobu zamítl nebo rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.5. Žalobkyně navrhla rozsudek jako správný potvrdit. Poukázala na to, že posudky znalců , jméno FO, a , jméno FO, splňují kritéria důkazu v občanskoprávním řízení a pokud jde o časový odstup od doby odběru platí to i pro posudek znalce , jméno FO, . Ani ten nemohl zachytit a nezachycuje stav odběrného místa k 13. 2. 2018. Změny v napájení nemovitosti (kabel „C“ respektive „D“) nebyly v době zjištění neoprávněného odběru prokázány. Pro věc je rozhodující též závěr znalce , jméno FO, , který nezpochybnil autenticitu videozáznamu a uvedl, že v době provádění zásahu byl veškerý odběr domu ze skříně , podezřelý výraz, , čili mimo odběrné místo , adresa, .6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle §§ 212 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Soud I. stupně provedl ve věci obsáhlé dokazování a podle názoru odvolacího soud je také řádně zhodnotil a zjistil z něj rozhodné skutečnosti správně a v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí. Vypořádal se přitom i s argumentací žalovaného. Z takto zjištěného skutkového stavu proto vychází i soud odvolací.7. S námitkou odvolatele, že nemohlo dojít k měření neoprávněného odběru, protože by zásah poznal, se již vypořádal soud I. stupně na základě výpovědí svědků, pracovníků žalobkyně.8. Rovněž s námitkou žalovaného o tvrzených vadách při zjišťování neoprávněného odběru se soud I. stupně vypořádal a platí to i o posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl posudkem revizním. Přes tyto tvrzené vady z něj vyplývá, že do domu proudila zemním kabelem z odbočky v zemi neměřená elektřina, a to i po odejmutí elektroměru, tedy že šlo o neoprávněný odběr.9. Odvolací soud k tomu dodává, že jako důkaz může sloužit jakýkoliv prostředek, pokud byl legálně získán a má pro věc vypovídající hodnotu. Obecně závazné předpisy neupravují to, jakým způsobem má být zjišťován a dokumentován neoprávněný odběr elektřiny, tudíž je možný jakýkoli postup, pokud splňuje výše uvedená kritéria.10. Hlavním argumentem žalovaného je tvrzení o tom, že dům byl napájen ještě z jiného odběrného místa, ovšem i s tím se soud I. stupně vypořádal. Jestliže do domu proudila elektřina i po odpojení přívodu k elektroměru, je zřejmé, že tam musela jít jinudy a sám žalovaný uváděl, že poté co pracovníci žalobkyně odpojili odbočku vedoucí do zahrady v domě elektřina nebyla. Pokud by byl dům napájen ještě z jiného zdroje, nemohlo by se to takto stát. Závěr, že do domu byla vedena elektřina neměřenou odbočkou, je tedy správný. Znalec , jméno FO, , na kterého se žalovaný odvolává, prováděl šetření až v roce 2020, tudíž v tu dobu již mohl být stav jiný.11. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že na neměřené odbočce byly po dobu od 23. 1. do 13. 2. 2018 nasazeny měřiče a tyto vykázaly neměřený značný průtok proudu, přičemž tato odbočka sestávala ze tří fází s proudem po 10 ampérech v každé fázi.12. Žalovaný dále namítal, že spotřeba a náhrada za neoprávněný odběr je příliš vysoká. K tomu je namístě uvést, že vychází z předpokládaného možného odběru tzn. 3×10 ampérů a dvouletého období zpětně, což odpovídá ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 a správnost tohoto výpočtu potvrdili i znalci. Bylo tak učiněno v situaci, kdy nebyly sděleny ani prokázány dostatečné a věrohodné údaje k určení spotřeby v dané době, tím spíše do minulosti (2 let). Výpočet náhrady je tedy správný.13. Lze tedy uzavřít, že soud I. stupně dovodil neoprávněný odběr na základě dostatečně zjištěného a zhodnoceného skutkového stavu, přičemž obrana žalovaného byla vyvrácena. Stejně tak věc správně právně posoudil, včetně vyčíslení náhrady škody za neoprávněný odběr a úroku z prodlení a nepochybil ani ve výrocích o nákladech řízení a nákladech státu.14. Pokud jde o lhůtu k plnění, lze souhlasit se žalovaným, že je pro něj problematická. Sám ovšem uvádí, že nemá dost prostředků k úhradě, tudíž nebylo namístě zvažovat rozložení povinnosti do delší časové doby.15. Odvolací soud proto rozsudek jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.16. Vzhledem k úspěchu žalobkyně v odvolacím řízení uložil odvolací soud žalovanému povinnost zaplatit jí náklady odvolacího řízení v podobě dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po 300 Kč za vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání.