Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 6 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 6 zákoníku práce definuje zaměstnance jako fyzickou osobu, která se zavázala vykonávat závislou práci v základním pracovněprávním vztahu.
Paragraf 6 zákoníku práce definuje zaměstnance jako fyzickou osobu, která se zavázala vykonávat závislou práci v základním pracovněprávním vztahu.
Co to znamená v praxi
Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba, nikoli právnická osoba.
Klíčovým prvkem je závazek k výkonu závislé práce, což odlišuje zaměstnance od jiných typů pracovníků (např. OSVČ).
Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je vždy základním pracovněprávním vztahem (např. pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).
Tato definice je základem pro uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zákoníku práce.
Na co si dát pozor
Závislá práce se musí vykonávat v základním pracovněprávním vztahu, jinak se nejedná o zaměstnance podle tohoto zákona.
Definice zaměstnance je úzce spjata s definicí zaměstnavatele (§ 7), který je protistranou v tomto vztahu.