42 C 117/2020 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4530 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl v období ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno [počet] dní. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla, jde tak o částku 4 230 Kč. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy, tedy dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení částky 4 530 Kč, která je tvořena jednak neuhrazeným příspěvkem do garančního fondu v částce 4 230 Kč a jednak poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 4 530 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku spolu s náklady na jeho uplatnění. 2.) Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. K žalobě se vyjádřil tak, že žalobce s ním nekomunikoval legálním způsobem, když mu jako právnická osoba mající zákonnou moc nedoručoval písemnosti do jeho datové schránky. Nárok na zaplacení žalované částky tak měl za nezákonný a neoprávněný. Dále pak uvedl, že předmětný osobní automobil v [měsíc] roku [rok] prodal a není tedy už přes [doba] roky jeho vlastníkem. Na tom nemůže nic změnit ani neaktuální zápis v registru vozidel. Konečně namítl promlčení nároku, když doručování neproběhlo dle zákonných podmínek a lhůta jednoho roku na uplatnění příspěvku tak již byla překonána. 3.) Žalobce v replice na podaný odpor a vyjádření žalovaného uvedl, že není orgánem veřejné moci a nevztahuje se tak na něj povinnost doručovat písemnosti datovou schránkou. Žalovaného v této věci obesílal celkem třikrát, když z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný výzvy obdržel. Žalobce od žalovaného neobdržel kupní smlouvu ohledně případného prodeje automobilu, nemohl jí tak posoudit. Žalobci tak nezbylo než podat žalobní návrh. 4.) U jednání dne [datum] zástupce žalovaného setrval na povinnosti žalobce doručovat žalovanému do datové schránky. Potvrdil, že žalovaný vozidlo již před obdobím, které je předmětem řízení, převedl na něj, a to kupní smlouvou ze dne [datum], kdy téhož dne byla uhrazena sjednaná kupní cena. K přepisu vozidla v registru nedošlo, neboť mělo prakticky nulovou hodnotu, poplatek za přepis by byl vyšší. Vozidlo vlastní a provozuje dosud. 5.) Žalobce v reakci na toto vyjádření měl za to, že žalovaný mohl žalobci doložit kupní smlouvu o prodeji vozidla již po doručení uvedených výzev. Žalovaný je dosud evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Poukázal na zákonnou povinnost vlastníka a provozovatele vozidla mít vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je v registru zapsáno jako provozované. Pokud nedošlo k uložení SPZ do depozitu či ekologické likvidaci vozidla, stále existovala povinnost mít vozidlo pojištěno. Pokud nedošlo k přepisu vozidla v registru na nového vlastníka, jedná se pak o přestupek. Poukázal rovněž na to, že dle sdělení pojišťovny, u které bylo vozidlo pojištěno, byla pojistná smlouva ukončena ke dni [datum] pro neplacení, tedy [doba] roky po tvrzeném uzavření kupní smlouvy s [jméno] [příjmení], který byl zároveň pojistníkem v předmětné pojistné smlouvě. Do dnešního dne pak žádný pojistitel neohlásil vznik pojištění. Žalobce tak měl za to, že kupní smlouva byla sjednána účelově, aby se žalovaný vyhnul placení příspěvku do garančního fondu. 6.) Soud po provedeném dokazování má za zjištěný následující skutkový stav. Ze sdělení [stát. instituce], Odboru dopravy ze dne [datum] a karty vozidla soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla – [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [číslo], je v tomto registru ode dne [datum] dosud evidován žalovaný. Byl tak evidován jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla i v období, kdy mělo být provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, tedy v době od [datum] do [datum]. Z listiny týkající se pojištění předmětného vozidla je zřejmé, že vozidlo mělo ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení) u pojistitele [právnická osoba], jako vlastník a provozovatel byl u této pojišťovny veden žalovaný, jako pojistník [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce žalovaného výzvou ze dne [datum] zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu doporučeným dopisem vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za období, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno ([datum] do [datum]) a k úhradě nákladů na jeho mimosoudní vymáhání celkem tedy částky 4 530 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Výzva byla žalovanému dle sdělení pošty doručena dne [datum]. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání opakovaně žalobcem vyzýván (upomínka ze dne [datum], II. upomínka ze dne [datum]). Byla mu zaslána i předžalobní výzva ze dne [datum] právním zástupcem žalobce, o čemž svědčí detailní informace k zásilkám. Z žalovaným předložené kupní smlouvy ze dne [datum] ve spojení s čestným prohlášením žalovaného ze dne [datum] má však soud rovněž za prokázané, že uvedenou kupní smlouvou žalovaný dne [datum] vlastnictví k předmětnému vozidlu převedl na [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Kupující zaplatil žalovanému jako prodávajícímu sjednanou kupní cenu v hotovosti při podpisu této smlouvy a převzetí vozidla, čímž na něj tohoto dne v souladu s čl. VII této smlouvy přešlo vlastnické právo k předmětnému vozidlu. 7.) Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně. Podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona (§ 1 odst. 2 písm. b) zákona). Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona. Dle § 4 odst. 2 zákona se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník či jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Užitím slovního spojení„ má se za to“ je zřejmé, že jde o vyvratitelnou právní domněnku, která platí, dokud není prokázáno, že vlastníkem či provozovatelem vozidla je osoba odlišná od osoby zapsané v uvedeném registru. Žalobce ze sdělení pojišťovny zjistil, že předmětné vozidlo nebylo v daném období pojištěno dle zákona. V registru silničních vozidel byl jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v daném období (a to až dosud) evidován žalovaný. V souladu s citovaným ustanovením zákona mu proto jako vlastníku a provozovateli vozidla doručoval dle § 4 odst. 7 zákona výzvu k zaplacení příspěvku. Žalovaný příspěvek ani náklady na jeho vymáhání žalobci v zákonné 30 denní lhůtě neuhradil, nesdělil mu žádné skutečnosti ohledně převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Žalovaný však v tomto řízení prokázal, že v období, za nějž je úhrada příspěvku požadována, nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, neboť jej kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, převedl na jinou osobu - [jméno] [příjmení], který k tomuto dni nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu a toto nadále provozoval. Je tak ode dne [datum] vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Žalovanému, který v daném období nebyl vlastní