24 C 139/2020-59 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že krátce po svatbě se v soužití účastníků začaly objevovat problémy, které se prohlubovaly, účastníci si přestali rozumět a odcizili se. Větší problémy mají účastníci asi poslední 2 roky, ukončili společnou domácnost v únoru 2019, od následujícího měsíce účastníci spolu nebydlí, několik měsíců poté se ještě střídali ve společném rodinném domě u nezletilého syna, nežili však již jako manželé, a manžel se následně odstěhoval. Vztahy mezi manželi jsou velmi špatné, účastníci se neshodli ohledně finančních otázek a vzájemného vypořádání, manžel podal na manželku u Okresního soudu v Kroměříži žalobu o výživné manželky, v níž požaduje 100.000 Kč měsíčně, což učinil několik dní před komplikovanou gynekologickou operací manželky, která si vyžádala několikaměsíční pracovní neschopnost. Komunikace mezi účastníky je omezena pouze na záležitosti jejich nezletilého syna. Manželka nemá na obnovení manželského soužití zájem. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Nesouhlasil s tím, že by účastníci nevedli společnou domácnost od února 2019. Poukázal na to, že v březnu 2019 mu manželka sdělila, že si potřebuje rozmyslet, zda chce pokračovat ve vztahu, a požádala manžela, aby na 2 až 3 víkendy z domova odešel. Od března 2019 do března 2020 se tak účastníci střídali v jejich domě u nezletilého syna, kdy manželka každý týden odlétala na 3 až 4 dny pracovně do zahraničí a po tuto dobu byl v domě manžel a o syna se staral. V březnu 2020 však začal v domě účastníků přespávat i nový partner manželky, a manžel tedy v domě přespávat přestal a do domu chodil pouze pro syna. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu žili po dobu asi tří let v nesezdaném soužití, manželka měla z jejího předchozího vztahu nezletilého syna [jméno] [příjmení] [příjmení], narozeného dne [datum]. Manžel k tomuto dítěti uznal své otcovství na matrice. Manželství účastníci uzavřeli dne [datum] na [anonymizováno] [obec] [číslo] před [stát. instituce], oba jako svobodní. Učinili tak proto, neboť manžel měl k synovi pěkný vztah a účastníci si přáli pro syna zajistit úplnou a spokojenou rodinu. Manžel manželku obdivoval a měl ji rád. Účastníci bydleli v rodinném domě, který si postavili ještě před sňatkem. Soužití účastníků po svatbě probíhalo stejným způsobem jako před svatbou, každý z účastníků však vnímal jeho průběh odlišným způsobem. Manželce nejvíce vadil přístup manžela k ní jakožto k ženě a manželovo sobectví. Manžel neprojevoval o manželku dostatečný zájem, nebyla pro něj ženou, ale spíše chodící pokladničkou. Jeho sobectví se projevovalo například v tom, že v době poklesu příjmu manželky a jejích starostí se dotazoval na výměnu jeho auta, anebo v tom, že snědl bonbóny koupené pro syna, případně v tom, že utrácel peníze za velmi nákladné značkové oblečení a boty. Tyto problémy mezi účastníky existovaly již před sňatkem, ale manželka je nechtěla vidět. Naproti tomu manžel měl zcela odlišný pohled na soužití účastníků. Podle něj manželka budovala kariéru, cestovala do zahraničí a on jí v tomto podporoval, staral se o syna, rovněž tak o chod kavárny manželky, o firemní auta, o výstavbu rodinného domu. Manželka mu dávala najevo, že manžel nedokáže vydělat dostatek peněz. Manžel, když viděl, že manželka je vyčerpána, doporučoval jí, aby se tolik nehonila, že není třeba, aby například měli účastníci tak drahé zahraniční dovolené, například na Bali či v Mexiku. Většinou probíhalo soužití tak, že manžel ráno šel do zaměstnání, následně se vrátil a odvezl syna do [obec] do školy, poté šel opět do práce, po jejím ukončení objížděl se synem jeho kroužky a večer s ním přijel domů. Manželka obvykle na 2 až 3 dny v týdnu odlétala do zahraničí a každý čtvrtý týden bývala doma, účastníci spolu trávili čas, jezdili na výlety, což se však postupně vytrácelo. V únoru 2019 byli účastníci společně na horách, manželka manželovi vyčítala, že on nevydělá dost peněz, a navrhla, že na 2 až 3 víkendy si účastníci dají pauzu a následně uvidí, co bude dál. Toto se však prodloužilo v podstatě až na 1 rok. Účastníci se od počátku jejich soužití před sňatkem stýkali intimně velmi málo, téměř vůbec, a ani si nepamatují, kdy naposledy k tomu mezi nimi došlo. Hospodařili společně do února 2019, a od března téhož roku se v jejich rodinném domě střídali u jejich syna a potkávali se pouze ve dveřích. Takto to trvalo do března 2020, poté manžel přestal v domě přespávat a v červenci 2020 se definitivně odstěhoval. Účastníci k sobě navzájem již ztratili citový vztah a nepřejí si spolu žít. Manželka v době okolo Vánoc 2019 měla kratší známost s jiným mužem v trvání dvou až tří měsíců. Od května 2020 manželka udržuje známost s jiným mužem, a s tímto vztahem počítá i do budoucna. 4. Nedobré vztahy mezi účastníky dokumentuje rovněž zpráva Centra sociálních služeb v [obec] z [datum], které účastníci navštívili nikoli za účelem zachování manželství, nýbrž v rámci pomoci dohodnout se na míře a způsobu péče o jejich nezletilého syna. Jejich komunikace se jevila jako konfliktní, účastníci často odbíhali k dalším nevyřešeným otázkám, které se týkaly zejména financí, každý z účastníků si trval na svém stanovisku a nebylo pravděpodobné, že by účastníci mohli dojít shody i s odbornou pomocí. 5. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na krátkou délku trvání manželství, a dotázal se na nápravu vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že jakákoli možnost nápravy vztahů mezi nimi již nepřipadá v úvahu. Manžel poukázal na to, že zpočátku se o zlepšení vztahů pokoušel, třikrát navštívil manželského poradce v [obec], avšak byla vyžadována i přítomnost manželky, což však manželka odmítla. Manžel s psychologem probíral své chování, rovněž i intimní život účastníků, ale již si nevzpomněl přesně, jaká doporučení mu psycholog pro oblast intimního života poskytl. 6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manžely jsou upraveny v ust. § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, byť si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku tak, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 7. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že manželství účastníků bylo provázeno potížemi od počátku, tyto byly prakticky totožné jako v soužití účastníků před sňatkem. Účastníci přesto manželství uzavřeli, a problémy se prohlubovaly. V manželství účastníků existuje již od března 2019, tedy po dobu téměř 2 a půl roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný postoj obou účastníků výše popsaný k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 8. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Těchto příčin je několik. Předně je třeba uvést, že účastníci uzavřeli manželství přesto, že v jejich předchozím tříletém soužitím se objevovaly problémy, které nebyly vyřešeny. Účastníkům se nepodařilo skloubit jejich rozdílné názory a životní postoje a priority do té míry, aby soužití bylo přijatelné pro každého z nich. Každý z manželů dával přednost něčemu jinému. Manželka byla orientována na profesní uplatnění, studium, cestování do zahraničí a vydělávání peněžních prostředků. Naproti tomu manžel se věnoval více péči o dítě, zejména v době nepřítomnosti manželky, a upřednostňoval by spíše méně nákladný a méně náročný životní styl. Tyto rozdílnosti nevedly k tomu, že by se účastníci doplňovali, ale spíše k nespokojenosti a k rozporům. K rozvratu manželství přispěl i nesoulad mezi účastníky v intimní oblasti, kdy účastníci se téměř intimně nestýkali a manžel o manželku v tomto směru neprojevoval dostatečný zájem. Další příčinou rozvratu manželství bylo to, že manžel se cítil v soužití nedoceněný, když manželka mu dávala najevo, že není schopen vydělat dostatek peněžních prostředků. Rozvrat