33 C 192/2020-22 — Okresní soud Brno-Venkov

Společným návrhem podaným dne 15. 9. 2020 se manželé domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno jejich manželství. V návrhu uvedli, že manželství uzavřeli dne [datum] před Matričným úradom [anonymizováno] ve Slovenské republice. Oba manželé jsou slovenské národnosti a státní příslušnosti Slovenská republika. Z manželství se narodilo jedno nezletilé dítě, syn [jméno], [datum narození]. Manželství bylo uzavřeno ze vzájemné citové náklonnosti, zpočátku bylo manželství klidné, bez větších komplikací, cca před pěti lety však začaly vznikat problémy, zejména ve vzájemné komunikaci mezi manžely a začaly se lišit představy o jejich společné budoucnosti a o výchově a péči o nezletilého syna. Začátkem roku 2020 spolu účastníci přestali žít jako manželé, přestali společně hospodařit a ukončili intimní soužití. Manželka počátkem měsíce září 2020 opustila společnou domácnost. Manželství účastníků je dnes zcela formálním svazkem, který neplní své společenské funkce a žádný z manželů nemá zájem na jeho zachování. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění. Po provedeném dokazování má soud za nesporně prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Matričným úradom [anonymizováno] ve Slovenské republice, jak je nepochybně prokázáno oddacím listem účastníků. Z manželství se narodil syn [jméno] [příjmení], [datum narození]. Práva a povinnosti rodičů k nezletilému synovi byly upraveny rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 28. 12. 2020, a kterým byl nezletilý [jméno] svěřen do střídavé péče obou rodičů. Ze shodných účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že manželé měli problémy už před rokem 2015, neuměli se dohodnout na péči o syna, ohledně domácnosti, financí. Už v roce 2015 uvažovali manželé o rozvodu manželství, manželka se tehdy na 3 měsíce odstěhovala ze společné domácnosti, pak se ale dohodli na tom, že se ještě pokusí obnovit společné soužití. Manželství však postupně upadalo, každý z manželů si žil svůj vlastní život. V lednu 2020 se proto manželé dohodli na rozvodu manželství. V září 2020 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti a ani jeden z manželů nemá zájem o obnovení společného soužití. Oba manželé jsou slovenské národnosti, na území České republiky mají obvyklý pobyt. Pravomoc soudu k projednání věci je dána kap. II. čl. 3 odst. 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť ve věcech rozvodu je dána příslušnost soudů toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Protože oba manželé jsou slovenské národnosti, řídí se rozvod jejich manželství právním řádem Slovenské republiky. Podle § 22 zák. č. 36/2005 Zb., o rodine, k zrušeniu manželstva rozvodom možno pristúpiť len v odôvodnených prípadoch. Podle § 23 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia. Podle § 23 odst. 2 zák. č. 36/2005 Zb. súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí. Podle § 24 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. v rozhodnutí, ktorým sa rozvádza manželstvo rodičov maloletého dieťaťa, súd upraví výkon ich rodičovských práv a povinností k maloletému dieťaťu na čas po rozvode, najmä určí, komu maloleté dieťa zverí do osobnej starostlivosti, kto ho bude zastupovať a spravovať jeho majetok. Súčasne určí, ako má rodič, ktorému nebolo maloleté dieťa zverené do osobnej starostlivosti, prispievať na jeho výživu, alebo schváli dohodu rodičov o výške výživného. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když ani jeden z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželství účastníků již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí a společně nepečují o dítě narozené z manželství. Příčiny rozvratu manželství, které byl soud povinen zjišťovat, jsou spatřovány v rozdílných názorech na základní otázky společného soužití. Pokud § 24 odst. 1 zák. č. 36/2005 Zb. ukládá soudu upravit práva a povinnosti k nezletilým dětem, pak v této věci již bylo rozhodnuto shora citovaným rozsudkem zdejšího soudu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení žádnému z manželů.