41 C 109/2020-32 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 24. 2. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 345 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 7. 2019 do zaplacení, a to z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovanou distančním způsobem pojistnou smlouvu [číslo] kdy přijetím nabídky pojistitele bylo uhrazení první splátky pojistného žalovanou. Dále tvrdila, že předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni [datum] s ročním pojistným ve výši 4 206 Kč splatným pololetně částkou ve výši 2 103 Kč. Dále uvedla, že žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, a proto ke dni [datum] nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ve výši 1 3145 Kč představuje neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum]. Závěrem uvedla, že žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po odeslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3.) V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4.) Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaná jako pojistník uzavřela s žalobkyní jako pojistitelem dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] to distančním způsobem, přijetím nabídky žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 2759 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uhrazením první splátky pojistného ve výši 2 103 Kč dne [datum]. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum] a bylo v ní dohodnuto roční pojistné v částce 4 206 Kč splatné pololetně v částce 2 103 Kč. Pojištění zaniklo dne [datum]. Žalovaná nezaplatila žalobkyni v pojistném období od [datum] do [datum] částku ve výši 1 345 Kč. 5.) Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 o. z., jako pojistitel tedy byla povinna poskytovat žalované pojistnou ochranu. Naopak žalovaná nesplnila základní povinnost pojistníka, a to platit dohodnuté pojistné. Důkazní břemeno v tomto směru bylo na žalované. Jelikož žalovaná v řízení netvrdila (tedy ani neprokazovala), že dlužné pojistné žalobkyni zaplatila, byla žaloba ohledně dlužného pojistného ve výši 1 345 Kč shledána důvodnou a soud jí vyhověl. Nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., v tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 900 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 089 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).