41 C 129/2020-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 10. 3. 2020, ve znění doplnění žaloby ze dne 2. 12. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 806 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 137 Kč za období od 1. 6. 2019 do 10. 3. 2020, a to z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně tvrdila, že dne 24. 2. 2018 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění od 24. 2. 2018, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s pojistným ve výši 4 660 Kč ročně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neuhradil pojistné za pojistné období od 24. 2. 2019 do 31. 5. 2019 a proto pojištění zaniklo ke dni 31. 5. 2019. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ve výši 1 806 Kč představuje neuhrazené pojistné za dobu prodlení (od 24. 2. 2019 do 31. 5. 2019) ve výši 1 226 Kč a dále poplatek za upomínku v částce 120 Kč, poplatek za upomínku s upozorněním na zánik pojištění v částce 160 Kč a poplatek za upomínku s pokusem o smír v částce 300 Kč, když tento poplatek byl stanoven sazebníkem poplatků platným od 3. 6. 2019. K uplatnění tohoto poplatku žalobkyně tvrdila, že ačkoliv u žalovaného došlo k zániku pojištění dne 30. 5. 2019, uplatní se i u žalovaného, neboť se vztahuje až na úkony učiněné po zániku pojištění. Závěrem tvrdila, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky ze dne 19. 9. 2019. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3.) V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4.) Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní jako pojistitelem dne 24. 2. 2018 pojistnou smlouvou [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ([anonymizována čtyři slova]), a to ohledně vozidla [značka automobilu], [registrační značka] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 24. 2. 2018 a bylo v ní dohodnuto pojistné v částce 4 660 Kč splatné ročně. Pojištění zaniklo pro neplacení pojistného dne 30. 5. 2019. Žalovaný nezaplatil žalobkyni v pojistném období od 24. 2. 2019 do 31. 5. 2019 pojistné v částce 1 226 Kč. Součástí uzavřené smlouvy byly Pojistné podmínky [anonymizována čtyři slova] [číslo] a Sazebník poplatků. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného dne 25. 3. 2019 a dále upomínku po zániku pojistné smlouvy dne 12. 6. 2019. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k zaplacení dopisem ze dne 19. 9. 2019. 5.) Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“); jako pojistitel tedy byla povinna poskytovat žalovanému pojistnou ochranu. Naopak žalovaný nesplnil základní povinnost pojistníka, a to platit dohodnuté pojistné. Důkazní břemeno v tomto směru bylo na žalovaném. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil (tedy ani neprokazoval), že dlužné pojistné žalobkyni zaplatil, byla žaloba ohledně dlužného pojistného ve výši 1 226 Kč a dlužného poplatku v celkové výši 280 Kč za odeslanou upomínku dlužného pojistného a upozornění po zániku pojistné smlouvy (tento nárok vyplývá z čl. 4 odst. 10 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPPP0V 1/2015, dle kterého pokud nebylo pojistné uhrazeno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním pojistného) shledána důvodnou a soud jí vyhověl. 6.) Nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7.) Soud však neshledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč, o které žalobkyně tvrdila, že se jedná také o náklad spojený s vymáháním pohledávky za žalovaným představovaný poplatkem za pokus o smír po zániku pojištění. Soud má za to, že žalobkyně žádným důkazem neprokázala, že jí tento náklad vznikl, kdy k výzvě soudu zopakovala svá tvrzení, nedoložila však žádný důkaz o vzniku uváděného nákladu, kdy z předloženého Sazebníku žalobkyně, platného ke dni uzavření pojistné smlouvy, požadovaný náklad za pokus o smír ve výši 300 Kč nevyplývá. Z tohoto důvodu soud žalobu částečně zamítl, a to v částce 300 Kč, včetně požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky (výrok II.). 8.) O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 83 % a procesní úspěch žalovaného 17 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 66 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši celkem 1 489 Kč představované uhrazeným soudním poplatkem v částce 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 1 089 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 900 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 089 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 983 Kč (tj. 66 % z částky 1 489 Kč).