41 C 134/2020-43 — Okresní soud Brno-Venkov

1.) Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 5. 6. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 10. 2019 do zaplacení, a to z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně tvrdila, že dne 4. 9.. 2018 uzavřela s žalovaným distančním způsobem pojistnou smlouvu [číslo] kdy přijetím nabídky pojistitele bylo uhrazení první splátky pojistného žalovaným. Dále tvrdila, že předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistná smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 4. 9. 2018 s ročním pojistným ve výši 2 668 Kč splatným čtvrtletně částkou ve výši 667 Kč. Dále uvedla, že žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 4. 6. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, a proto ke dni 8. 10. 2019 nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že dlužná částka ve výši 955 Kč představuje neuhrazené pojistné za období od 4. 6. 2019 do 8. 10. 2019. Závěrem uvedla, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky ze dne 2. 4. 2020. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3.) V dané věci byly splněny podmínky § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“), proto soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4.) Na základě provedeného dokazování (listinnými důkazy) soud vzal za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaný jako pojistník uzavřel s žalobkyní jako pojistitelem dne 4. 9. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] to distančním způsobem, přijetím nabídky žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy ve smyslu § 2759 odst. 1 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uhrazením první splátky pojistného ve výši 667 Kč dne 4. 9. 2018. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 4. 9. 2018 a bylo v ní dohodnuto roční pojistné v částce 2 668 Kč splatné čtvrtletně v částce 667 Kč. Pojištění zaniklo dne 8. 10. 2019. Žalovaný nezaplatil žalobkyni v pojistném období od 4. 6. 2019 do 8. 10. 2019 částku ve výši 955 Kč. 5.) Žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 o. z., jako pojistitel tedy byla povinna poskytovat žalovanému pojistnou ochranu. Naopak žalovaný nesplnil základní povinnost pojistníka, a to platit dohodnuté pojistné. Důkazní břemeno v tomto směru bylo na žalovaném. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil (tedy ani neprokazoval), že dlužné pojistné žalobkyni zaplatil, byla žaloba ohledně dlužného pojistného ve výši 955 Kč shledána důvodnou a soud jí vyhověl. Nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., v tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 089 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (§ 11 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 900 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 089 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).