14 C 188/2021-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 925,46 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne 9. 10. 2017 uzavřela se společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), právním předchůdcem žalobce, smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které původní věřitel zřídil a vedl žalované bankovní účet číslo [bankovní účet] a současně umožnil žalovanému na jeho žádost čerpat kontokorentní úvěr dle článku flexikredit smlouvy. Změna výše povoleného limitu k čerpání kontokorentního úvěru byla vždy prováděna na základě Dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb. Záležitosti výslovně neupravené ve smlouvě se řídí Všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást Smlouvy. Dne 16. 6. 2020 uzavřel postupitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné i postoupení předmětné pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 6. 2020. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 29. 6. 2020, ani poté žalovaný svůj závazek nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradil. 3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Ze smlouvy o bankovních produktech, ze základních produktových podmínek, z výpisu z úvěrového účtu, z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení flexikreditu bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva dle tvrzení žalobce mezi původním věřitelem a žalovaným o bankovních produktech, na základě které vedl původní věřitel žalované účet označeného čísla a na základě jeho žádosti jí umožnil čerpat kontokorentní úvěr. Úvěr žalovaný čerpal v celkové výši 16 621,27 Kč, kdy dle smluvních ujednání umožnil původní věřitel čerpat žalovanému kontokorent. Žalovaný neplnil svou povinnost splácet řádně kontokorent dle smluvních ujednání a dostal se do prodlení. Žalobce využil svého práva a předmětnou pohledávku zesplatnil ke dni 12. 6. 2018 o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 12. 6. 2018. Žalovaný na dluh nic neuhradil. Pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 16 621,27 Kč a úroků z prodlení ve výši 1 304,19 Kč. K zesplatnění došlo 12. 6. 2018, od následujícího dne žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. 4. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky, její přílohou a oznámením o postoupení pohledávky. 5. V otázce právního posouzení soud postupoval dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodník zákoník. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena v souladu s ustanovením § 497 a násl. obchodního zákoníku smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, tuto svou povinnost splnil, žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet, tuto svou povinnost však nesplnil. Právní předchůdce žalobce tak v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil svou pohledávku z úvěru. Následně svou pohledávku postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobci jako svému právnímu nástupci. Žalobce se tak oprávněně domáhá shora specifikované žalované částky, která se skládá z nesplacené jistiny, kapitalizovaného příslušenství a jdoucího příslušenství, kdy s ohledem na zjištěný skutkový stav bylo prokázáno, že žalovaný se ocitl s plněním svého závazku v prodlení a nárok na zákonný úrok z prodlení žalobci vznikl již dnem následujícím po zesplatnění, tedy od 13. 6. 2018. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 7 695,60 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobce byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 1 820 Kč, když úkony právní služby spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a kvalifikované předžalobní upomínce (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení navýšeny o 21% DPH na částku 8 495,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).