14 C 95/2022-30 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 28. 2. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 11. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a původním věřitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 25. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalovaný povinen vrátit do dne 13. 12. 2021. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do sjednaného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých údajů, dále žalovaný uvedl heslo pro přístup k jeho profilu, souhlas s registrací byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Předmětem žalobního návrhu je pak pohledávka skládající se z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč. Předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 3. 12. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť jen zčásti uhradil. Tvrzení žalobce ani provedené dokazování žádným způsobem nezpochybnil. 3. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy, které předložil žalobce. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané tvrzení žalobce o tom, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. 4. Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že společnost [právnická osoba] (původní věřitel) postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce dne 19. 11. 2021. 5. Ke dni podání žaloby eviduje žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 20 000 Kč, která sestává z poskytnutého úvěru 20 000 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení, který je v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Za první den prodlení je nutno považovat následující den po splatnosti úvěru, tedy 14. 12. 2021. Soud proto na základě takto zjištěného skutkového stavu žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 800 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobce ve výši 1 452 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobce byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání předžalobní upomínky a podání žaloby k soudu (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Při stanovení odměny bylo vycházeno z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, že se jedná o skutkově i právně jednoduchou věc, že žalobce takovéto žaloby podává k soudu opakovaně ve velkém množství a konečně že se žalovaná strana proti žalobě nijak nebránila. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobce přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 200 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 1 452 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 7. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.