34 C 10/2022-54 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13.629,09 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 2.8.2021 uzavřena smlouva o úvěru ve výši 7.000 Kč, současně byl sjednán smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná měla na úvěru uhradit částku 13.314 Kč do 2.11.2021, a to ve třech splátkách splatných dne 2.9.2021, dne 2.10.2021 a 2.11.2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena přes internet, žalovaná podepsala smluvní dokumenty elektronicky a zaslala ověřovací poplatek 1 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy vycházel žalobce z příjmů žalované ve výši 33.372 Kč měsíčně a výdajů ve výši 17.476 Kč měsíčně, v případě nákladů na bydlení vycházel žalobce ze statistických údajů Českého statistického úřadu a v případě běžných výdajů žalované z částky životního minima. Dále byly posouzeny náklady na bydlení, dopravu, domácnost, vyživovací povinnosti a finanční závazky, které činily 5.500 Kč měsíčně. Částka 7.000 Kč byla žalované vyplacena na účet. Ve vztahu k žalované byl zjištěn negativní záznam v registru exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalovaná splátky úvěru neuhradila. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor. V odporu uvedla, že si skutečně půjčila částku 7.000 Kč od žalobce, kterou hodlá vrátit, o čemž žalobce informovala. Příslušenství považuje žalovaná za lichvu a v rozporu s dobrými mravy, jelikož je neadekvátní zapůjčené částce, stejně tak jako náklady právního zastoupení. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu Smlouvu o úvěru, formulář standardních informací a všeobecné obchodní podmínky. Ze Smlouvy o úvěru nevyplývá, že by tato konkrétní smlouva byla uzavřena žalovanou, jelikož není žalovanou podepsána. Smlouva neprokazuje, že by žalovaná byla s touto listinou seznámena či s ní vyslovila souhlas. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovené listině uvede údaje žalované, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. Totožný závěr platí ohledně všeobecných obchodních podmínek, přílohy s výpočtem RPSN (5. 544,25 % ročně), formuláře standardních informací a protokolu o předání dokumentace. Dle žádosti o poskytnutí úvěru, opět nepodepsané žalovanou, měla údajně žalovaná uvést příjem ve výši 34.000 Kč a celkové výdaje 17.500 Kč, které však, jak žalobce sám uvedl, nebyly doloženy. Z výpisu z účtu a pokladního dokladu má vyplývat poskytnutí částky 7.000 Kč žalované, což však žalovaná učinila nesporným. Dle splátkového kalendáře měla být uhrazena dne 2.9.2021 částka 4.436,70 Kč, dne 2.10.2021 částka 4.436,70 Kč a dne 2.11.2021 částka 4.440,39 Kč. Splátkový kalendář není žalovanou podepsán, platí o něm tudíž totožné závěry jako ohledně shora uvedené Smlouvě o úvěru. Dopisy ze dne 20.9.2021, 4.10.2021 a 4.11.2021 měla být žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek žalobce však neprokázal doručení výzev žalované, když předložil pouze doklady o odeslání zásilek (podací archy), které doručení neprokazují. Emaily ze dne 1.11.2021 a 2.8.2021 byla vedena komunikace s žalovanou ohledně zapůjčení finanční částky a nesplácení dluhu. Žalobce dále předložil k důkazu tabulku (č.l. 26 spisu), která by měla patrně prokazovat elektronické podpisy jednotlivých dokumentů žalovanou, z obsahu tabulky však nelze takový závěr učinit. Jedná se o prostou tabulku, vyhotovenou patrně samotným žalobcem či elektronickým systémem žalobce, která nemá žádnou důkazní hodnotu. Žalobce může bez dalšího vytvářet jakékoliv tabulky s údaji, které si v nich sám uvede, jeho tvrzení o podpisu dokumentů žalovanou však takové listiny nejsou způsobilé prokázat. Z kopie občanského průkazu žalované nebyly zjištěny žádné rozhodnuté skutečnosti. Z výpisu z účtu žalované za období od dubna 2021 do června 2021 vyplývá, že byť byl žalované na účet připisován příjem ve výši přesahující 34.000 Kč, žalovaná veškerý příjem v průběhu měsíce spotřebovala a zůstatek na jejím účtu byl záporný. Ze struktury úhrad je patrné, že žalovaná hradila řadu splátek i závazků fyzickým osobám, volné finanční prostředky jí nezbývaly. Dle pracovní smlouvy byla žalovaná zaměstnána s příjmem ve výši 40.000 Kč hrubého měsíčně. Z výpisu z evidence exekucí vyplývá, že vůči žalované ke dni 2.8.2021 nebyla vedena exekuce. Z potvrzení o úhradě ze dne 14.2.2022 vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci částku 7.000 Kč. K jednání soudu dne 30.3.2022 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru konkrétního znění s žalovanou a doručení výzev k úhradě. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a doručení výzvy žalované prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Za situace, kdy bylo učiněno poskytnutí částky 7.000 Kč žalované nesporným, posuzoval soud, zda žalovaná tuto částku uhradila a kdy se tato částka stala splatnou. Dle potvrzení o úhradě žalovaná uhradila částku 7.000 Kč dne 14.2.2022. Žalobce ani přes úhradu této částky žalovanou v uvedeném rozsahu žalobu zpět nevzal. Ohledně splatnosti dluhu vycházel soud z data doručení žaloby žalované dne 14.12.2021, uvedená částka se proto stala splatnou dne 15.12.2021 a od 16.12.2021 byla žalovaná v prodlení. Žalobci náleží právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 16.12.2021 do 14.12.2021 (výrok I.). Soud zamítl ve zbývajícím rozsahu žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem a dále z důvodu, že žalobce nadále požadoval úhradu částky 7.000 Kč, tedy částky skutečně poskytnuté žalované, ačkoliv tato částka byla po podání žaloby uhrazena (výrok II.). Za situace, kdy žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru, nebyl prokázán ani jím tvrzený nárok na zaplacení úroku či poplatků, jelikož z žádné k důkazu provedené listiny nevyplývá, že by mezi žalobcem a žalovanou byl sjednán uvedený úrok či poplatky. Rovněž nebyla prokázána splatnost dluhu ve třech splátkách, jak uváděl žalobce. Nad rámec uvedeného lze doplnit, že i v případě prokázání uzavření smlouvy by bylo třeba tuto smlouvu hodnotit jako neplatnou pro nedodržení požadavku zákona o spotřebitelském úvěru na řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Z listin předložených žalobcem vyplývá, že pokud vůbec bylo nějaké posouzení úvěruschopnosti žalované provedeno, tak zcela formální, kdy zejména výdaje žalované nebyly jakkoliv doloženy. Vycházel-li žalobce z údajů uvedených ve výpisu z účtu žalované, je z nich patrné, že žalovaná každý měsíc i přes příjem přesahující 34.000 Kč skončila na účtu v záporném zůstatku, a to v důsledku úhrady řady splátek, včetně úhrad fyzickým osobám. Je tedy zjevné, že žalobce nemohl dospět k závěru, o úvěruschopnosti žalované. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 občasného soudního řádu. Žalobce byl v převážném rozsahu předmětu řízení neúspěšný, přiznaný úrok z prodlení představuje jen nepatrnou část předmětu řízení. Žalované proto náleží právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, kdy tato náhrada je představována částkou 300 Kč jakožto paušální náhradou nezastoupeného účastníka řízení ve smyslu vyhlášky č 254/2015 Sb., za úkon odporu proti platebnímu rozkazu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.