34 C 13/2022-16 — Okresní soud Brno-Venkov

Manželka se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo manželství účastníků rozvedeno. V návrhu uvedla, že manželství uzavřela dne 12.8.2017, z manželství se děti nerodily. Společnou domácnost manželé nevedou déle než šest měsíců. Manžel se k návrhu připojil. Příčinu rozvratu manželství spatřovali manželé shodně v názorových rozdílech a jiných zájmech a prioritách. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 12.8.2017, jak vyplývá z oddacího listu. Děti se v manželství nenarodily. Z účastnických výpovědí manželů soud zjistil, že manželé nevedou společnou domácnost déle než šest měsíců, společně nebydlí od listopadu 2021. Příčinu rozvratu manželství spatřovali manželé v názorových rozdílech a jiných zájmech a prioritách. Dle ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. [obec] rozvratu manželství, kterou soud zjišťoval dle ustanovení § 756 občanského zákoníku, je soudem shledávána v názorových rozdílech a jiných zájmech a prioritách. Uvedené skutečnosti vyplývají jak z tvrzení účastníků, tak i z výslechu manželky a manžela. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod platná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že podmínky k rozvodu manželství účastníků jsou splněny. Ze shora uvedených skutkových zjištění je nepochybné, že manželství mezi účastníky řízení je trvale a hluboce rozvráceno, kdy nelze očekávat jakékoliv obnovení manželského soužití, žádný z manželů na něm již zájem nemá. Je tak splněna podmínka trvalého, hlubokého a nenapravitelného rozvratu vztahu mezi účastníky bez možnosti obnovení manželského soužití ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto manželství účastníků rozvedl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, dle nějž v řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly v řízení zjištěny.