34 C 6/2022-34 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23.200 Kč za dobu od 26.5.2020 do zaplacení. V žalobě uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 17.3.2020 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru na částku 20.000 Kč, kdy úvěr měl být splacen do 25.5.2020. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 700 Kč. Pro případ prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s pěti splátkami, žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 2.500 Kč. Úvěrová smlouva byla dle tvrzení žalobce uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, konkrétně přes webové stránky žalobce [webová adresa]. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, k nařízenému soudnímu jednáním se nedostavil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu Smlouvu o úvěru. Ze Smlouvy o úvěru nevyplývá, že by tato smlouva byla uzavřena žalovaným, jelikož není žalovaným podepsána. Smlouva neprokazuje, že by žalovaný byl s touto listinou seznámen či s ní vyslovil souhlas. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovené listině uvede údaje žalovaného, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaný byl s textem smlouvy seznámen a vyslovil s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalovaného s jejich textem. Dále žalobce předložil potvrzení portálu [webová adresa] o provedení platby žalobcem na účet č. [bankovní účet]. Z potvrzení banky vyplývá, že se jednalo o účet žalovaného. Dopisem ze dne 8.12.2020 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě, nebylo však prokázáno doručení zásilky žalovanému. K jednání soudu dne 7.3.2022 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili, zástupce navrhl jednat v jejich nepřítomnosti. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným a doručení výzvy k úhradě. Uvedené ustanovení upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a doručení výzvy žalovanému prokázána, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. Za situace, kdy bylo prokázáno poskytnutí částky 20.000 Kč žalovanému přiznal soud žalobci právo na úhradu této částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Ohledně splatnosti dluhu vycházel soud z data doručení žaloby žalovanému dne 7.2.2022, uvedená částka se proto stala splatnou dne 8.2.2022 a od 9.2.2022 je žalovaný v prodlení. Žalobci náleží právo na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 9.2.2022 do zaplacení, žalobce však požadoval žalobou úrok z prodlení pouze ve výši 10 % ročně. Soud tedy žalobě vyhověl v části tak, jak je uvedeno ve výroku I. Soud dále zamítl ve zbývajícím rozsahu žalobu pro neunesení břemene důkazního žalobcem (výrok II.). Za situace, kdy žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru, nebyl prokázán ani jím tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty či poplatků, jelikož z žádné k důkazu provedené listiny nevyplývá, že by mezi žalobcem a žalovaným byla sjednána smluvní pokuta v uvedené výši či poplatky. Rovněž nebyla prokázána splatnost dluhu ke dni 25.5.2020. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občasného soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný ohledně 74 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku 20.147,94 Kč), neúspěšný ohledně 26 % předmětu řízení (při vyčíslení částky včetně příslušenství se ke dni rozhodnutí soudu jedná o částku 7.189,91 Kč). Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 928 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu právní služby náleží dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, celkem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o náhradu za tuto daň, tedy o 21 % Celkem tak náhrada nákladů řízení přestavuje částku 2.380 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 48 %, soud mu přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1.142,40 Kč. Soud na náhradu nákladů řízení aplikoval příslušná ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že v daném případě se jedná o typickou formulářovou žalobu. Uplatněným nárokem je pohledávka z tvrzené smlouvy o úvěru. Uplatňované nároky se u tohoto typu žalob liší zpravidla pouze výší jistiny a souvisejícím příslušenstvím v závislosti na výši částky, tvrzené splatnosti a úrocích z prodlení. Ohledně dalších skutkových tvrzení bývají dané žalobní návrhy obdobné. Opakovanost návrhů podávaných žalobcem je soudu z jeho činnosti známa (např. v senátu 34 C ve věcech 34 C 169/2020 nebo 34 C 219/2020). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.