7 C 113/2021-24 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 840 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 840 Kč za dobu od 22. 10. 2020 do zaplacení a částku ve výši 4 760 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 760 Kč za dobu od 23. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě níž vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek za dodanou elektřinu řádně a včas uhradit sjednanou cenu. Žalobkyně dodala žalované v období od [datum] do [datum] elektřinu, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 840 Kč. Žalobkyně dále dodala žalované v období od [datum] do [datum] elektřinu, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], na částku 4 760 Kč. Žalovaná vyúčtované částky žalobkyni ve lhůtě splatnosti faktur neuhradila a neučinila tak ani poté, co jí byla právním zástupcem žalobkyně zaslána výzva k úhradě celkové dlužné částky před podáním žaloby. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení nedoplatku za odebranou elektrickou energii spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti obou faktur. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila, předložené listinné důkazy nevyvrátila. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.); žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne [datum] a žalovaná se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila, přičemž ve výzvě byla poučena, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem, byla uzavřena tato smlouva, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu ze sítí nízkého napětí v množství, které je omezeno hodnotou hlavního jističe, a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu a poskytnuté služby řádně platit za podmínek uvedených ve smlouvě. Z řádné faktury [číslo] za období vyúčtování od [datum] do [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná v tomto období odebrala v označeném odběrném místě elektrickou energii po započtení záloh v celkové ceně vč. DPH 4 760 Kč. Splatnost faktury byla dne [datum]. Faktura obsahuje zcela konkrétní rozpis účtovaných služeb dodávky elektřiny. Z mimořádné faktury [číslo] za období vyúčtování od [datum] do [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaná v tomto období odebrala v označeném odběrném místě elektrickou energii v celkové ceně vč. DPH 840 Kč. Splatnost faktury byla dne [datum]. Faktura obsahuje zcela konkrétní rozpis účtovaných služeb dodávky elektřiny. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] je pak zřejmé, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalobcem vyúčtované a dosud neuhrazené částky, kdy tato výzva byla zaslána na trvalou adresu i korespondenční adresu žalované, o čemž svědčí podací lístky z téhož dne. 5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Soud má po provedeném dokazování, a to výše uvedenou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena řádná smlouva o dodávce elektrické energie ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Z faktury [číslo] z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nikterak nerozporovala, bylo prokázáno, že za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Faktura přitom byla splatná dne [datum] Z faktury [číslo] z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nikterak nerozporovala, bylo prokázáno, že za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Faktura přitom byla splatná dne [datum]. Důkazní břemeno ohledně toho, že elektrickou energii neodebrala, že dlužnou částku zcela či zčásti uhradila, případně že by žalobkyni sdělila jinou adresu, kam je třeba zaslat vyúčtování za odebranou energii, leželo na žalované. Ta však v tomto ohledu ničeho netvrdila, ani neprokazovala. 7. Žalovaná tak za odebranou elektřinu dluží žalobkyni částku 4 760 Kč a částku 840 Kč, kdy se žalobkyně oprávněně domáhá jejich úhrady. Žalobkyně se dále oprávněně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z vyfakturovaných částek za odebranou elektřinu vždy od data následujícího po splatnosti předmětných faktur. Požadované příslušenství soud žalobkyni v plném rozsahu přiznal, neboť je plně v souladu se zákonnou úpravou, konkrétně s § 1970 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná byla v období, za nějž je úrok z prodlení požadován, prokazatelně v prodlení s úhradou peněžitého dluhu žalobkyni v žalobě uvedené výši. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni zahájení řízení. Soud v daném případě při výpočtu aplikoval § 14b citované vyhlášky, neboť návrh je podán na ustáleném vzoru a soudu je ze soudní činnosti známo, že žalobkyní jsou podávány opakovaně žalobní návrhy skutkově a právně obdobné projednávané věci, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni pak byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby (3 x 200 Kč; příprava a převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby). Podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 100 Kč, tedy celkem 300 Kč (3 x 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží k náhradě nákladů právního zastoupení dále navýšení o 21 % odpovídající dani z přidané hodnoty; právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (189 Kč). Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.