7 C 290/2022-15 — Okresní soud Brno-Venkov

Návrhem došlým soudu dne 23. 11. 2022 se manželé domáhali společným návrhem rozvodu podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). U jednání dne 21. 12. 2022 byla usnesením podle § 95 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) připuštěna změna žaloby o rozvod podle § 755 o. z. Manželé uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Manželé spolu 5 roků manželsky nežijí, nemají společnou rodinnou domácnost. Příčinu rozvratu manželství spatřují v citovém odcizení. Z manželství se nenarodily děti. Manželka je [anonymizováno] státní příslušnicí. státním příslušníkem a manžel je [anonymizováno] státním příslušníkem. Poslední společné bydliště měli manželé v působnosti Okresního soudu Brno-venkov a manželka zde má zde obvyklý pobyt. Je dána pravomoc (mezinárodní soudní příslušnost) českého soudu v souladu s článkem 30 Podle článku 30 odstavec 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne 28. 5. 2001, publikované ve sdělení č. 123/2002 Sb. m. s . Ministerstva zahraničí: Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Podle článku 30 odstavec 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne 28. 5. 2001, publikované ve sdělení č. 123/2002 Sb. m. s . Ministerstva zahraničí: Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Provedeným dokazováním, zahrnujícím oddací list účastníků soud zjistil, že manželství účastníků bylo platně uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Ze shodných výpovědí manželů soud zjistil, že manželé spolu 5 roků manželsky nežijí, nemají společnou rodinnou domácnost; příčinu rozvratu manželství spatřují v citovém odcizení. Podle § 755 odstavec 1 o. z.: Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z.: Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 o. z. V řízení bylo prokázáno, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když žádný z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželství již neplní žádnou ze svých funkcí, manželé nemají zájem na dalším trvání manželství. Manželé spolu 5 roků manželsky nežijí. Příčina rozvratu byla prokázána v citovém odcizení, které vyústilo v rozvrat manželství (§ 756 o. z.). Soud za hledisek uvedených v § 755 odst. 2 písm. b) o. z. neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem některého z manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.); okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení žádnému z manželů.