8 C 201/2022-15 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že účastníci z pracovních důvodů pobývali střídavě ve [obec] a ve [obec] v Rakousku. Od ledna 2022 se manželské soužití nachází v hluboké krizi z důvodu mimomanželského vztahu manžela. Účastníci spolu po dobu delší než šesti měsíců nežijí, nevedou manželské a rodinné společenství ani společnou domácnost a od ledna 2022 žijí odděleným životem. Jejich manželství je již trvale a nenapravitelně rozvráceno a žádný z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu měli vztah po dobu deseti let, žili společně a uzavření manželství jim proto připadalo jako zcela logický krok. Účastníci tak učinili dne [datum] v [anonymizováno] muzeu v [obec] před Úřadem městské části města Brna, [obec], oba jako svobodní. V té době mezi nimi byl citový vztah a měli také vyjasněny majetkové otázky. Bydleli v [obec] v bytě, několikrát následně bydliště měnili a naposledy spolu bydleli v rodinném domě v [obec]. Střídavě pobývali v České republice a v Rakousku, když manželka v Rakousku pracuje a manžel pracoval na dálku. Z manželství se účastníkům nenarodily žádné děti. Manželství probíhalo dobře a bylo spokojené až do ledna 2022, kdy se manžel s manželkou rozešel s tím, že už ji nemiluje. Účastníci se pokoušeli situaci řešit, navštívili terapeuta, což jim však nepomohlo. Intimně se stýkali, společně hospodařili a bydleli spolu do ledna 2022, kdy se manžel odstěhoval. Citový vztah už účastníci k sobě navzájem ztratili a nepřejí si spolu žít. Od března 2022 má manžel známost s jinou ženou, s níž žije, a s tímto vztahem počítá do budoucna. 4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění, poukázal na krátkou dobu trvání manželství. Účastníci však všechny tyto možnosti odmítli s tím, že žádná náprava vztahů mezi nimi již nepřipadá v úvahu. Manželka sdělila, že pro zachování manželství učinila maximum, avšak nyní je manželství nenapravitelně rozvráceno. Manžel v této souvislosti uvedl, že není ochoten pro nápravu vztahů mezi účastníky cokoli učinit. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manžely jsou upraveny v ustanovení § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje již od ledna 2022, tedy po dobu přibližně devíti měsíců, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný negativní postoj obou účastníků k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že manžel zcela ztratil k manželce citový vztah, rozešel se s ní a navázal známost s jinou ženou, s níž nyní žije. 8. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má soud za to, že podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 9. Soud dodává, že nebylo možné postupovat podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, jak účastníci navrhovali, neboť nebyla splněna jedna z podmínek pro takový postup. Účastníci sice předložili dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu a práv a povinností společného bydlení ze dne [datum], tato však neobsahovala zákonem stanovené náležitosti. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož platí zásada, že v řízení o rozvod manželství nemají účastníci vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Těmito okolnostmi je třeba rozumět zjištěné příčiny rozvratu manželství, které byly shledány v převážné míře na straně manžela. Manželce tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, avšak manželka se tohoto svého práva vzdala a žádné náklady řízení nepožadovala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.