8 C 239/2022-53 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.810 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 3.510 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že k registrovanému vozidlu [registrační značka] nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti, přičemž vlastníkem a provozovatelem vozidla v tomto období byla žalovaná. Žalovaná se stala vlastníkem vozidla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou doložil předchozí vlastník vozidla žalobci. Smluvní strany této kupní smlouvy nesplnily svoji zákonnou povinnost přepsat vozidlo ve lhůtě do 10 dnů. Žalovaná částka představuje součet příspěvku 3.510 Kč a nákladů na jeho uplatnění 300 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní žalovaného období 54 a denní sazby 65 Kč. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila ani po výzvách a upomínkách. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Podle výpisu z registru vozidel, karty vozidla byla žalovaná vedena jako vlastník a provozovatel [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka] číslo [příjmení]: [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců 1995 cm³ v období od [datum] do [datum]. Před žalovanou byl jako vlastník a provozovatel téhož vozidla veden v období od [datum] do [datum] [jméno] [příjmení]. V žalovaném období od [datum] do [datum] byl tedy v registru vozidel veden jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla [jméno] [příjmení], nikoli žalovaná. Podle žalobce se žalovaná stala vlastníkem téhož vozidla na základě kupní smlouvy z [datum]. Žalobce předložil pouze první a poslední stranu této smlouvy, a z nich vyplývá, že prodávajícím byl [jméno] [příjmení] a kupující byla žalovaná. Předmětem smlouvy byl prodej a koupě vozidla [značka automobilu] typu [anonymizována dvě slova] modré barvy, roku výroby 2014, čísla [příjmení]: [anonymizováno] se zdvihovým objemem motoru [anonymizováno], [registrační značka], když tato registrační značka není příliš čitelná. Další část kupní smlouvy chybí. Na první straně jsou pouze články I, II, III, a na poslední straně článek VI. Je tedy zřejmé, že předložená smlouva není úplná. Na poslední straně je uvedeno pouze to, že zaplacením kupní ceny uvedené v čl. IV přechází na kupujícího vlastnické právo k vozidlu. Smlouva je datována [datum] a pod tím jsou 2 nečitelné podpisy prodávajícího a kupujícího. Soud poukazuje na to, že ve smlouvě je prodávané vozidlo specifikováno odlišně, například typ modelu je 520D F11, přičemž ve výpisu z registru vozidel je [anonymizována dvě slova]. Rovněž zdvihový objem je uveden ve smlouvě jinak, a to [anonymizováno], přitom v kartě vozidla je zdvihový objem 1995 cm³. Registrační značka není ve smlouvě uvedena zcela čitelně a číslo [příjmení] ve smlouvě obsahuje pouze první 3 znaky [anonymizováno], a toto je zcela neúplné. Nelze tedy mít za to, že předmětem prodeje podle citované kupní smlouvy je skutečně vozidlo [registrační značka], identifikované výše popsaným způsobem v kartě vozidla, tedy ve výpisu z registru vozidel, který obsahuje údaje uvedené v technickém průkazu vozidla. Vzhledem k tomu, že smlouva není úplná a chybí v ní blíže nezjištěný počet stran, není zřejmé, zda skutečně a jednoznačně je předmětem smlouvy koupě a prodej vozidla, za jakou cenu a za jakých podmínek, není ani zřejmé, jakým způsobem, případně v jaké lhůtě bude kupní smlouva zaplacena, případně zda zaplacena již byla. Tato okolnost je podstatná s ohledem na článek VI uvedený na poslední straně smlouvy, podle něhož na kupujícího přechází vlastnické právo k vozidlu až zaplacením kupní ceny. Nelze mít za to, zda kupní cena v nezjištěné výši byla zaplacena, a zda tedy vlastnické právo k vozidlu vůbec přešlo, a pokud ano, tak zda přešlo na žalovanou. Nelze totiž ani jednoznačně dovodit, že druhá předložená strana navazuje na první předloženou stranu smlouvy. 4. Ohledně výzev a upomínání o úhradu příspěvku zjistil soud tyto skutečnosti. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení příspěvku nepojištěných ve lhůtě do 60 dnů, a tento dopis byl žalované odeslán doporučeně téhož dne. Dne [datum] upomenul žalobce žalovanou o úhradu dluhu, nebylo však zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl žalované tento dopis odeslán. Druhou upomínkou z [datum] žalobce znovu vyzýval žalovanou k úhradě dluhu, a žalovaná tento dopis převzala dne [datum]. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout zaplacení dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl žalované téhož dne odeslán doporučeně. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví v § 1 odst. 2, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle téhož zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, kromě účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může vozidlo provozovat pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona, přičemž povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, jak je uvedeno v § 3 odst. 1 věty první citovaného zákona. Tentýž zákon ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastníkovi tuzemského vozidla nebo řidiči cizozemského vozidla v ust. § 3 odst. 2 téhož zákona. 6. Následky porušení zmíněné povinnosti obsahuje ust. § 4 téhož zákona, který v odst. 1 stanoví, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti, což neplatí pouze tehdy, pokud bylo vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte podle odst. 3 jako součin počtu dní, kdy byla výše zmíněná povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla porušena, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je ve smyslu odst. 4 navíc povinna zaplatit žalobci náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jak je uvedeno v § 4 odst. 5 citovaného zákona, a touto vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb. Pro osobní automobily se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [číslo] cm³ je v § 2 odst. 1 písm. h) citované vyhlášky stanovena denní sazba příspěvku na 65 Kč. Výše nákladů žalobce spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek představuje částku 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky 7. Ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona zakládá vyvratitelnou právní domněnku pro určení osob povinných k zaplacení příspěvku, tedy vlastníka a provozovatele vozidla zapsaných v registru vozidel. Taková osoba se tudíž své povinnosti k zaplacení příspěvku může zprostit, pokud prokáže, že v rozhodné době nebyla provozovatelem nebo vlastníkem vozidla a že tudíž zápis v registru silničních vozidel je chybný. 8. Z žaloby nebylo zřejmé, že by žalovaná nebyla zapsána v žalovaném období jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Žalobce předložil soudu kopii shora uvedené neúplné kupní smlouvy až před jednáním. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, a soud tudíž žalobce nemohl vyzvat k předložení úplné kupní smlouvy, případně k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání ohledně toho, zda uplatnil svůj nárok na příspěvek vůči jiné osobě než žalovaná a kdy se tak mělo stát, a od které osoby získal předloženou neúplnou kupní smlouvu. Z výše uvedených zjištěných skutečností nelze vzít za prokázáno, že v žalovaném období byla vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla žalovaná. Předložení neúplné kupní smlouvy výše popsaného obsahu k prokázání takové skutečnosti zdaleka nepostačuje. Soud tedy má za to, že v řízení se nepodařilo vyvrátit právní domněnku pro určení osoby povinné k zaplacení příspěvku, tedy vlastníka a provozovatele vozidla zapsaného v registru vozidel v žalovaném období, kterým byl [jméno] [příjmení], a nikoli žalo