33 C 307/2019-381 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 3. 12. 2019 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, . V žalobě uvedl, že účastníci uzavřeli dne 2. 6. 2007 manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 9. 2019, č. j. 42 C 12/2019-38, který nabyl právní moci dne 24. 9. 2019. Žalobce se dne 15. 10. 2019 obrátil na žalovanou s výzvou, aby tuto nemovitost vyklidila, neboť nemovitost je v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaná se odmítla z předmětné nemovitosti vystěhovat s tím, že tato je i přes zápis v katastru nemovitostí ve společném jmění manželů. Pro trvalé spory mezi účastníky byl žalobce byl nucen zajistit si jiné bydlení. Daný stav je však protiprávní, žalované svědčilo jen odvozené právo bydlení, žalobci proto vzniklo právo žádat vystěhování žalované, resp. uložení povinnosti předmětnou nemovitost vyklidit.2. V písemném podání doručeném soudu dne 26. 5. 2020 (č. l. 74) žalobce uvedl, že pozemek nabyl ze svých výlučných prostředků dne 11. 7. 2007, kdy kupní smlouva byla uzavřena na základě budoucí kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2007, tj. před uzavřením manželství, kdy již v ní byla sjednána kupní cena 1 563 858 Kč. Před uzavřením manželství disponoval žalobce částkou odpovídající kupní ceně pozemku dle kupní smlouvy a tuto částku užil k úhradě kupní ceny. Kupní cenu uhradil za prodej cenných papírů v částce 904 330 Kč a ve zbytku z peněz na účtu ve výši 236 736 Kč a vkladem hotovosti ve svém vlastnictví v částce 450 000 Kč. Pokud jde o stavbu, pak žalobce předmětnou stavbu rodinného domu financoval ze zápůjčky, kterou mu poskytla jeho matka Ing. , jméno FO, , tehdy podnikající projektantka. Tato žalobci zapůjčila celkem částku ve výši 2 200 000 Kč na výstavbu celé stavby, stavbu založila a řídila, zastupovala žalobce ve stavebním řízení. Tato zápůjčka byla žalobcem , jméno FO, . , jméno FO, vrácena dne 27. 3. 2018, přičemž toto žalobce financoval z výtěžku prodeje nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce, a to pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , kupní cena činila 4 599 000 Kč. Dohoda mezi účastníky byla taková, že ještě před prodejem této nemovitosti matka žalobce jemu zapůjčí danou částku v dílčích zápůjčkách, aby se tento dluh umořil z prodeje žalobcova domu, přitom dům nabude do vlastnictví žalobce, což mělo důvod právě ten, že stavba byla financována z peněz žalobce.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětné nemovité věci, a to jak pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak i stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku, byly pořízeny až v době po uzavření manželství dne 2. 6. 2007. Pozemek p. č. , Anonymizováno, byl nabyt na základě kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2007 s právními účinky vkladu práva ke dni 11. 7. 2007. , právnická osoba, byla zahájena až několik let po nabytí pozemku, k ohlášení rozestavěné budovy do katastru nemovitostí došlo dne 7. 10. 2011. Zápis v katastru nemovitostí je tak chybný, neodpovídá skutečnosti, neboť jak pozemek, tak stavba byly nabyty do společného jmění manželů. Pokud je sporné, zda je součástí společného jmění pozemek p. č. , Anonymizováno, , resp. pokud soud dovodí, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce, pak uložit žalované povinnost vyklidit dům č. p. , Anonymizováno, postavený na tomto pozemku, je v rozporu s dobrými mravy.4. Podáním ze dne 2. 7. 2020 (č. l. 104) navrhl žalobce, aby pro případ, že nebude možné vyhovět původnímu žalobnímu návrhu, a soud dovodí., že pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , je součástí společného jmění manželů, rozhodl (podle § 768 o. z.) tak, že právo žalované užívat pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , se zrušuje, žalované se nepřiznává právo na náhradní bydlení a ukládá se jí povinnost předmětnou nemovitost vyklidit.5. Podáním ze dne 16. 7. 2020 (č. l. 108) podala žalovaná vzájemný návrh, kterým se domáhá vypořádání společného jmění, přičemž pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, označila za součást společného jmění manželů. Usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. 33 C 307/2019-114 bylo řízení o vzájemné žalobě vyloučeno k samostatnému projednání, řízení je v současné době vedeno pod sp. zn. 33 C 151/2020 a dosud nebylo skončeno.6. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191 tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, byla zamítnuta (výrok I.), žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby bylo zrušeno právo žalované užívat pozemek p. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , aby žalované nebylo přiznáno právo na náhradní bydlení a byla jí uložena tuto nemovitost vyklidit, byla zamítnuta (výrok II.) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 9 196 Kč (výrok III.). Soud prvního stupně dovodil, že jak pozemek p. č. , Anonymizováno, tak stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, jsou součástí společného jmění účastníků a žalobce tak nemá právo domáhat se vyklizení žalované. Pokud se žalobce domáhal, aby ve smyslu ustanovení § 768 o. z. bylo zrušeno právo žalované užívat předmětné nemovitosti, pak na posouzení dané věci ustanovení § 768 o. z. nedopadá.7. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2021, č. j. 13 Co 6/2021-237, a to ve výrocích I. a II., byl změněn ve výroku III. o náhradě nákladů řízení tak, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 8 712 Kč, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rovněž odvolací soud dovodil, že jak pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, , jsou součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů, žalovaná tedy tyto nemovitosti neužívá neoprávněně. Pokud se žalobce domáhal úpravy bydlení po zániku manželství, pak tato je podle § 768 o. z. přípustná pouze ve vztahu k domu nebo bytu, ve vztahu k pozemku proto bylo na místě podanou žalobu zamítnout, zamítnutí žaloby bylo namístě i ve vztahu k domu, neboť ke dni zániku manželství nevedli manželé rodinnou domácnost v tomto domě, a to byl důvod, proč nebylo možno upravit poměry bydlení po zániku manželství podle § 768 a násl. o. z.8. K dovolání žalobce byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 3070/2021-261 rozsudek odvolacího soudu ve výroku I., pokud jím byl rozsudek soudu prvního stupně pod body I. a III. potvrzen, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a odvolacího řízení pod body II. a III. zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud se ztotožnil s tím, že aplikace § 768 o. z. nepřichází úvahu, neboť znění tohoto ustanovení míří především na případy zrušení společného práva nájmu či na jiné obligační tituly stejného nebo společného práva bydlení. K posouzení, zda pozemek p. č. , Anonymizováno, a stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, jsou součástí společného jmění manželů, uvedl, že prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění. Toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, uvedené v poměrech obč. zák. v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. a v poměrech o. z. v § 709 odst. 1 a 3 o. z.., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z manželů. Dále dovolací soud uvedl, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby.9. V dalším průběhu řízení žalobce v písemném podání ze dne 7. 6. 2023 uvedl, že z pohledu své právní argumentace vychází ze závěrů vyjádřených v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1174/2001, dle něhož vlastnické právo k nově zhotovované stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s právně relevantně projeveným úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Současně je významné, že vznikne-li stavba společnou činností více osob, je významná dohoda takto na výstavbě zúčastněných os