41 C 258/2022-42 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 13. 6. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 8. 2. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 732,46 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 1. 8. 2018 uzavřela její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně se sjednaným úrokem ve výši 21,90% ročně a poplatky. Součástí smlouvy byl obchodní podmínky. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 19. 10. 2021 zesplatnila. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že k uzavření smlouvy o povoleném debetu došlo podpisem návrhu přes mobilní elektronický klíč – formou sms zprávy, kterou si žalovaný sjednal. O tuto službu žalovaný požádal a bylo mu přiděleno [číslo] kterým se žalovaný identifikoval. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 uzavřenou mezi [právnická osoba] a I- [právnická osoba] a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 12. 2021 mezi I- [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 732,46 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 696,88 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 163,04 Kč, 21,9% úroku ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení a 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 22 732,46 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací, které mu byly žalovaným poskytnuty v návrhu smlouvy o povolení debetu na běžném účtu. Informace, poskytnuté žalovaným, byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány v interních a externích databázích, zejména v registru bankovních a nebankovních informací, insolvenčním rejstříku. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 1. 2. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, např. přímé bankovnictví a za tímto účelem předala žalovanému kódy pro použití mobilního elektronického klíče. Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do částky 23 000 Kč, a to tak, že finanční prostředky bude žalovaný čerpat ze svého účtu č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 1 roku, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,9 % ročně. Návrh smlouvy byl právní předchůdkyní žalobkyně akceptován dne 1. 8. 2018. Přílohou smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Ceník. Z mimořádného výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 6. 2. 2018 do 1. 9. 2021 bylo zjištěna nesplacená výše jistiny úvěru v částce 22 732,46 Kč. Výše úroku z prodlení v částce 163,04Kč byla zjištěna z výpisu z účtu žalovaného. 5. Zesplatnění úvěru ze dne 19. 10. 2021 bylo žalovanému zasláno přípisem z téhož datu na adresu jeho trvalého bydliště. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 17. 1. 2022. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 26. 11. 2021 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a I- [právnická osoba] jako postupníkem bylo zjištěno postoupení pohledávky z úvěru za žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 12. 2021 mezi I- [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno postoupení pohledávky z úvěru za žalovaným. Žalobkyně oznámila žalovanému nabytí pohledávky. 7. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně bylo zjištěno jednak z informací poskytnutých žalovaným a tyto informace byly ověřovány nahlédnutím do databází. 8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1. 2. 2018 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb a smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, na základě kterých se zavázala žalovanému poskytovat bankovní služby a mimo jiné, poskytnout žalovanému finanční prostředky až do částky 23 000 Kč, a to tak, že finanční prostředky bude žalovaný čerpat ze svého účtu č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 1 roku, a to včetně sjednaného úroku ve výši 21,9% ročně. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a Ceník. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 19. 10. 2021 úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, údajů vyplývajících z jeho bankovního účtu vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně a nahlédnutím do veřejných rejstříků a registrů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena dne 26. 11. 2021 na I- [právnická osoba] a dne 7. 12. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. S ohledem na § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy, zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. 11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná. 13. Podle § 588 odst. 1 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. V posuzované věci byla smlouva o spotřebitelském úvěru mezi účastníky uzavřena za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., zejména znění § 87, žalobkyně k výzvě soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posoudila na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty v žádosti o poskytnutí povoleného debetu, Informace, poskytnuté žalovaným, byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány v interních a externích databázích, zejména v registru bankovních a nebankovních informací, insolvenčním rejstříku 15. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že tímto postupem žalobkyně nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, neboť vyšla pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Soud je toho názoru, že pojem "odborná péče" předpokládá údaje, které spotřebitel věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele spotřebitele, apod. Nepochybně klíčová je i povinnost poskytovatele úvěru využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva dle databáze Českého statistického úřadu a tyto porovn